Kdy vysévat tykve, okurky a keříčková rajčata do záhonů
Na Moravě se říká: „Na svatého Marka (25. 4.) sej oharka“. Ideální pro tyto teplomilné rostliny ale je, když je vysejeme do dostatečně prohřáté půdy, nejlépe na 15 stupňů Celsia. Jste-li nedočkaví, vysévat na konci dubna můžete i v chladnějších dnech, vyseté ovšem přikryjte netkanou textilií. Ta se posléze může odstranit nebo jen v místech, kde rostliny vyrážejí, proříznout a rostlinky vystrčit nad ni. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Aby semena lépe ‚startovala‘, můžeme je před setím namočit do vody (semena chráněná – namořená proti chorobám a škůdcům nenamáčíme). Vedle okurek a tykví můžeme vysévat i semena raných odrůd keříkových rajčat.
Ta sejeme na hrůbky podobné bramborovým. Po deštích nebo zalévání rostlin tyto hrůbky lépe oschnou a rostliny tolik netrpí plísní bramborovou na rajčatech. Keříková rajčata kvetou téměř najednou, kratší dobu, a proto na nich také dozrává více plodů najednou. Sklízejí se 2 až 3krát, zralé plody mohou za sucha ležet na řádku, nic se jim nestane.
Hrůbky mohou být vyšší, než ty bramborové, tak 25 až 30 centimetrů. Srovnáme vršek, aby byl zhruba 15 cm široký. Pak klademe po dvou, třech semenech na vzdálenost 30 cm.
Pokud jsme si jisti dobrou klíčivostí semen tykví, okurek i rajčat dáváme do ‚hnízd‘ jen jedno či dvě semena.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
