Líska turecká bývá součástí městské zeleně, její oříšky jsou chutné a výživné
Líska turecká (Corylus colurna) je opadavý, nevysoký strom pocházející z jihovýchodní Evropy, Kavkazu a jihozápadní Asie. U nás bývá často vysazován v městském prostředí, buď jako solitéra, v lemech podél cest nebo ke zpevnění svahů. Oříšky lísky turecké jsou sice menší a mají tvrdší skořápku, než u lísky obecné, jsou ale také chutné a výživné. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Plodenství lísky turecké má kulovitý tvar a bývá v něm 5 až 9, výjimečně i 20 oříšků. Každý oříšek o velikosti asi 2 centimetrů je překryt zvonkovitým obalem. Jádra mají o trochu vyšší obsah tuku, než u lísky obecné. A na rozdíl od ní je líska turecká strom. Strom, který svou siluetou v mládí připomíná lipový list i s řapíkem. Starší, netvarované stromy, jsou trochu širší, ale jejich koruna je krásná.
Převislá forma lísky turecké nejspíše neexistuje, pokud jste se s převislou lískou setkali, pak to byla líska obecná, roubovaná právě na tu tureckou, která se často používá jako podnož.
Líska turecká se v městských výsadbách objevuje mnohem hojněji než před nějakými třiceti lety. Minimálně se řeže, snáší po zakořenění suchá stanoviště. Je ideální pro suché roky, které u nás poslední dobou jsou. A přináší i nějakou tu obživu veverkách a dalším hlodavcům.“
Významným produktem je i dřevo lísky obecné, je dobře opracovatelné, používá se v nábytkářství, bytové architektuře a vyrábějí se z něj umělecké předměty. Dřevo z kořene je využíváno na intarzie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.