Loutkoherec František Pešán ví, že každá loutka má svou duši
František Pešán získal vztah k loutkovému divadlu po svém dědečkovi. Když jako dospělý na půdě nalezl dědovi staré loutky, o jeho další životní cestě bylo rozhodnuto. Jeho první loutková představení byla pro děti, ale postupně vytvořil úspěšný větší soubor, se kterým připravil více než 20 představení. Za svůj život vytvořil 700 loutek a marionet.
František Pešán nejprve vystudoval textilní školu ve Dvoře Králové a nějakou dobu pracoval také pro filmový tisk a jako kolorista. Původně se ve svém volném čase věnoval hudbě a hrál o víkendech v libereckém orchestru.
Jednou ale našel na půdě po dědečkovi staré loutky a to změnilo jeho život. Divadlo měl zkrátka v krvi. Dědeček byl malířem, restaurátorem obrazů, a přitom vyřezával loutky. Divadlu a výtvarnému umění se věnoval i tatínek. Jeho první jeviště bylo v rodném Klášteře Hradiště nad Jizerou. V budově obecního úřadu, v sále, kde je dnes svatební síň, viděly děti z místní základní školy jeho první představení, které připravil s miniaturním souborem skládajícím se z pouhých tří členů.
O skvělý start se postarala Čapkova pohádka „Loupežník“. Loutky vzbudily zájem dětí a chtěly si divadlo vyzkoušet samy. František Pešán pozorně sledoval, které dítě je na vedení loutek šikovné a postupně získával další a další zájemce. Nakonec se k dětem přidávali i dospělí a soubor se začínal rozrůstat, až se ustálil na počtu 12 členů.
Loutky, které oživnou a mají ducha
S novým souborem bylo nutné hledat i nové prostory. Mnichovohradišťská scéna se stala pro pana Pešána druhým domovem. Pod vedením pana Pešána postupně připravili více než 20 představení, vyhráli několik soutěží amatérského loutkového divadla a jezdili i na zahraniční zájezdy.
Bylo také potřeba vyřešit výrobu a přípravu loutek. To byl hlavní problém. Nakonec se podařilo najít i ochotné švadlenky, které se ujaly niterné a náročné práce a pro loutky ušily krásné kostýmy.
František Pešán dosud vyrobil na 700 loutek a marionet, které dnes hrají i v jiných souborech, například v Rakovnickém nebo Hořovickém loutkovém divadle. Úspěch mají především metrové marionety, které v obličeji dokonale vystihují danou postavu a celkový dojem dotváří pečlivé kostýmy. Pan Pešán ale ví, že úspěch je v celku. Proto během představení dbá i na kvalitní hudbu.
Albrecht z Valdštejna má úspěch i po více než 400 letech. Ovšem tentokrát jako loutka
Nejraději vzpomíná na představení, které mu vyhrálo první cenu na soutěži amatérských divadel v Hořovicích – Aladinova kouzelná lampa. Velkou oblibu má i nová hra k nadcházejícímu výročí narození Albrechta z Valdštejna, kterému patřilo celé mnichovohradišťské panství. Jeho loutka je jako živá a když Albrechtovi z Valdštejna František Pešán propůjčí i svůj hlas, běhá až mráz po zádech.
Dnes už František Pešán připravuje pouze představení spolu se svým vnukem. Jak ale přiznává, v mnohém je to i těžší. Vše musí být do detailu připraveno. Společně připravují i hudbu k představení a menší obsazení naopak umožňuje hrát více v terénu. Například na nejrůznějších jarmarcích. Za svůj celoživotní přínos získal Cenu města Mnichova Hradiště 2020.
Související
-
Hornistka Kateřina Javůrková po náročných koncertech nejraději relaxuje při výrobě cukrovinek
Kateřina Javůrková je naše nejlepší hráčka na lesní roh. Dnes je členkou České filharmonie a vedle hudebních úspěchů jí proslavil i její koníček – cukrařina.
-
Pro sokolníka Ondřeje Pelikána je s dravci každý den zážitek
Ondřej Pelikán je uznávaným sokolníkem. Svou životní cestu ale původně plánoval jinak. Nyní s manželkou cvičí 25 dravců v areálu Obory Žleby a předvádí je návštěvníkům.
-
Indický dirigent Debashish Chaudhuri oživil tradici koncertů klasické hudby v Řevnici
Uznávaný indický dirigent Debashish Chaudhuri říká s nadsázkou, že si ho Praha vybrala sama. Když se zajímal o studia dirigování v Evropě, nejlepší možnost se naskytla zde.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.