Loutkoherec František Pešán ví, že každá loutka má svou duši

František Pešán nejprve vystudoval textilní školu ve Dvoře Králové a nějakou dobu pracoval také pro filmový tisk a jako kolorista. Původně se ve svém volném čase věnoval hudbě a hrál o víkendech v libereckém orchestru.

Jednou ale našel na půdě po dědečkovi staré loutky a to změnilo jeho život. Divadlo měl zkrátka v krvi. Dědeček byl malířem, restaurátorem obrazů, a přitom vyřezával loutky. Divadlu a výtvarnému umění se věnoval i tatínek. Jeho první jeviště bylo v rodném Klášteře Hradiště nad Jizerou. V budově obecního úřadu, v sále, kde je dnes svatební síň, viděly děti z místní základní školy jeho první představení, které připravil s miniaturním souborem skládajícím se z pouhých tří členů.

O skvělý start se postarala Čapkova pohádka „Loupežník“. Loutky vzbudily zájem dětí a chtěly si divadlo vyzkoušet samy. František Pešán pozorně sledoval, které dítě je na vedení loutek šikovné a postupně získával další a další zájemce. Nakonec se k dětem přidávali i dospělí a soubor se začínal rozrůstat, až se ustálil na počtu 12 členů.

Loutky, které oživnou a mají ducha

S novým souborem bylo nutné hledat i nové prostory. Mnichovohradišťská scéna se stala pro pana Pešána druhým domovem. Pod vedením pana Pešána postupně připravili více než 20 představení, vyhráli několik soutěží amatérského loutkového divadla a jezdili i na zahraniční zájezdy.

Bylo také potřeba vyřešit výrobu a přípravu loutek. To byl hlavní problém. Nakonec se podařilo najít i ochotné švadlenky, které se ujaly niterné a náročné práce a pro loutky ušily krásné kostýmy.

František Pešán dosud vyrobil na 700 loutek a marionet, které dnes hrají i v jiných souborech, například v Rakovnickém nebo Hořovickém loutkovém divadle. Úspěch mají především metrové marionety, které v obličeji dokonale vystihují danou postavu a celkový dojem dotváří pečlivé kostýmy. Pan Pešán ale ví, že úspěch je v celku. Proto během představení dbá i na kvalitní hudbu.

Albrecht z Valdštejna má úspěch i po více než 400 letech. Ovšem tentokrát jako loutka

Nejraději vzpomíná na představení, které mu vyhrálo první cenu na soutěži amatérských divadel v Hořovicích – Aladinova kouzelná lampa. Velkou oblibu má i nová hra k nadcházejícímu výročí narození Albrechta z Valdštejna, kterému patřilo celé mnichovohradišťské panství. Jeho loutka je jako živá a když Albrechtovi z Valdštejna František Pešán propůjčí i svůj hlas, běhá až mráz po zádech.

Dnes už František Pešán připravuje pouze představení spolu se svým vnukem. Jak ale přiznává, v mnohém je to i těžší. Vše musí být do detailu připraveno. Společně připravují i hudbu k představení a menší obsazení naopak umožňuje hrát více v terénu. Například na nejrůznějších jarmarcích. Za svůj celoživotní přínos získal Cenu města Mnichova Hradiště 2020.