Ludmila Osičková z Dobříše učí rukavičkáře v Irsku či v Německu. Doufá, že toto řemeslo u nás nezanikne
Doby, kdy rukavičkáři v Dobříši vyráběli miliony kusů rukavic ročně, jsou pryč. Zkušené šičky odcházejí na odpočinek a hrozí, že rukavičkářství v Dobříši zanikne úplně. Ludmila Osičková se rozhodla tuto tradici udržet a ve své dílně pořádá kurzy šití rukavic.
Dílna „Moje rukavice“ sídlí na stejné adrese, kde bývaly Rukavičkářské závody Dobříš. Zatímco za okny továrny naproti je pusto, v bývalém zdravotním středisku jsou rozmístěné pracovní stoly a šicí stroje, na kterých si mohou zájemci zkusit ušít vlastní rukavice.
„K oboru rukavičkářství mne dovedli rodiče,“ usmívá se Ludmila Osičková. Původně se hlásila na zdravotní školu a rukavičkářství byla až druhá volba. „Tatínek je sedlář, čalouník, řemenář a chtěl, abych pokračovala v nějakém podobném řemesle, takže druhá škola byla rukavičkářská tady v Dobříši. Byl to čtyřletý obor s maturitou.“
Ludmila Osičková je jediná akreditovaná lektorka, která vyučuje rukavičkářské řemeslo v České republice a pobývala i v zahraničí. „Vyučovala jsem toto řemeslo v Mnichově u jedné rukavičkářské firmy, potom loni chviličku v Irsku a v tuhle chvíli na mne čekají v Polsku.“
Šití rukavic je velice náročná činnost. „Nedá se k ničemu přirovnat. Rukavičkářství je řemeslo samo o sobě, kdy krok za krokem, technologií střihu, rukama připravujete kůži, kdy ji taháte, tvárníte, potom vysekáváte, pak se rukavice zdobí a pak teprve jde do určitého druhu šití,“ popisuje řemeslo Ludmila Osičková.
Technologie šití rukavic se za posledních 100 let téměř nezměnila. „Nástroje a stroje jsou vyrobené v minulém století. Rukavičkářské závody měly vlastní výrobu strojů,“ rozhlíží se Ludmila Osičková po vybavení dílny. „Můj Vašek, což je ruční rukavičkářský lis ovládaný pákou, je víc než stoletý.“
Proč si Ludmila Osičková oblíbila šicí stroj ŠTEP? Kolik času stráví nad jedním párem rukavic? A chodí na rukavičkářské kurzy i muži? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Související
-
Knihovnice Lucie Hašková sbírá střípky minulosti. V Hradištku vybudovala jedinečnou knihovnu
Knihovna v Hradištku se dostala do finále soutěže Knihovna roku 2020. Knihovnici Lucii Haškové se podařilo úroveň místní knihovny neuvěřitelně pozvednout.
-
Dobroty s příběhem míří z Davle až na Šumavu. Malá dílna běží navzdory zavřeným kavárnám
Sociální podnik Dobroty s příběhem sídlí v Davli. Už mnoho let tam pracují lidé s mentálním postižením, kteří v malé dílně vyrábějí nakládané sýry a utopence.
-
Alergie naučila hokejbalistu péci bábovky. Vzešel z toho projekt Zdendovy dobroty
První bábovku upekl kladenský hokejbalista Zdeněk Dědek před rokem. Teď umí upéci 16 různých druhů. Největší radost má, když jeho bábovky chutnají kamarádům.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
