Mistr pozlacovač používá štětce z veverčích ocásků a srsti jezevce. Musí mít jistou ruku a nekonečnou trpělivost
Sylvie Kroupová téměř padesát let pozlacuje nábytek, mříže, divadelní lóže i kostelní věže. Jako mistr uměleckého řemesla vrátila původní krásu desítkám památek. Pracovala na obnově Národního divadla, Pražského hradu i na rakovnické synagoze. Sama se učila od mistrů. Dnes jako komisařka pro mistrovské zkoušky dohlíží i na mladé kolegy v oboru.
Na Pražském hradě restaurovala nábytek a stolní hodiny. Pracovala také na rekonstrukci Španělského sálu a na dalších zakázkách. „ Jako první jsem restaurovala zlacení Býčí brány, která spojuje III. nádvoří s parkánem Pražského hradu,“ popisuje Sylvie Kroupová. Za práci na rekonstrukci Národního divadla získala stříbrnou medaili. V současné době pracuje na kazatelně z kostela Svatého Leonarda v Hněvotíně u Olomouce.
„Naše řemeslo pracuje s plátkovým zlatem, které kupujeme od zlatotepců, kteří nám ty plátky připravují,“ ukazuje restaurátorka knížku, kde jsou plátky zlata uložené. Jsou tak tenké, že když je nabere na pozlacovačský nůž, musí zadržet dech. K práci potřebuje i další pozlacovačské náčiní: pozlacovačský polštář a pokladač se štětcem z veverčího ocásku.
Jakým zlatem se pozlacují báně a kříže? A jaké zlato používají pozlacovači na vnitřní zlacení? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
