Naučil jsem se s krtkem žít. Pro zahradu může být i užitečný, říká pěstitel Ivan Dvořák
Krtek dokáže během krátké chvíle hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Krtci v okružních chodbičkách několik decimetrů pod zemí loví potravu. Krtek klidně schroupne krtonožky, ponravy, larvy a housenky, které v zahradě škodí. Musí denně spořádat 12 žížal nebo potravu odpovídající tomuto množství.
Nežere kořeny, jen když mu postavíme do cesty překážku, někam ji odtlačí. Naučil jsem se s ním žít. Když chci vysadit něco do jeho dráhy, napíchám přes chodbu několik klacíků, aby ho odradily od přímé cesty k sazenici, aby chodbu odklonil. Kde obyčejně vrtá, používám k sazenici dva ohnuté dráty, které píchnu k rostlině. Tak aby byly křížem a chránily čtvrtinu balu před nadzdvižením.
V zahradách, kde se nic nepěstuje, jen trávník, bývá spíš omylem. Ale když se objeví, může pomoct zvládnout kalamitu larev chroustků, chroustů nebo zlatohlávků. Nebývá tam, kde je sucho. Zato když mu pořádně prolijeme záhon vodou, třeba až do hloubky 25 centimetrů, začne v místě rejdit. Když se ho zbavíme, v krátké době přijde další.
Na čas se krtci dají vystrnadit zápachem pelargonií, pachovými kuličkami. V půdě okolo neužívaných cest se za tu dobu doplní krmení a po vyčichnutí chodeb se krtek zase vrátí. Aerosoly, zapáchající pelargoniemi, které se vypouštějí do chodeb, vyvanou do měsíce.
V zimě začne krtek běhat a hrabat, když mu docházejí zásoby a do starých cest pod zemí nepadá žádná potrava. Nové tunely, nová příležitost k získání potravy. A tam, kde půda není živá, není ani krtek. Říkejte si, že když ho na zahradě máte, znamená to, že půda u vás je kvalitní.
Když si odmyslíte krtkovu necitlivost při výběru místa, kde vytvoří hromádky, je užitečný. Provzdušní půdu; tu z krtin, kyprou, drobtovitou, plnou mikroorganizmů, lze pak použít třeba při přesazování, smíchanou s koupeným substrátem. Ten v kombinaci se zeminou nesesychá.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
