Podle čeho vybírat plastový kompostér
Kvalitní materiál na výsadbu květin, na přihnojení trvalek, trávníků, takový, u něhož budete znát na 100 % jeho minulost, to je kompost. Pokud nemáte možnost založit v zahrádce ten klasický, můžete zakoupit na jeho „výrobu“ plastový kompostér. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Upřednostňoval bych ten co nejobjemnější, z odolného materiálu, s dostatkem větracích otvorů, takový, který neleží přímo na zemi, má nožičky, mezi kterými lze odebírat zkompostovaný materiál. Kompostér a koupené kultury kompostových mikroorganismů jsou dobrým pomocníkem. Ale jen tam, kde začínáme od nuly. Pokud už nějaký kompost v zahradě máme, není problém naočkovat čerstvý materiál jím.
Musíme počítat s tím, že i do kompostéru je třeba organický materiál míchat, že ho musíme udržovat přiměřeně vlhký. Pokud na něj dáme víko, nebo ho máme ve ‚srážkovém stínu‘ pod stromy či keři, musíme ho zalévat. Do kompostéru přidáváme s organickou hmotou ze zahrady též živiny (močůvka, hnůj, rohovinové moučky či piliny, hnojivo typu NPK, jen dusíkaté,…).
Hnojiva dodávající vápník ve větším množství (vápno, vápenec, dolomit, dusíkaté vápno,…) zpomalují rozklad, ta se přidávají až do hotového kompostu. Míchají se do něj při posledním přehazování. Ale pozor, jen do kompostu, který používáme k běžným rostlinám, ne k těm vápnostřežným.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
