Proč se objevuje plíseň bramborová na rajčatech
Strašákem pro pěstitele rajčat je plíseň bramborová, houbová choroba způsobená houbou Phytophthora infestans. Říká se jí také plíseň rajčat. Na listech vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později hnědé až černé skvrny, které se šíří. Listy zasychají. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, hnědnou a povrch je vrásčitý. Ideálními podmínkami pro plíseň bramborovou je vlhko a kolísání teplot. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Letošní rok plísni bramborové na rajčatech ‚přál‘. Kdo měl rajčata venku a neošetřoval je proti plísni, nesklidil prakticky nic. Jedině ten, kdo pěstoval rajčata tak, aby nebyla nikdy vlhká nebo mokrá víc než dvě hodiny, na tom byl lépe. A počasí letos dlouhému ovlhčení nahrávalo.
Jak se lze plísni bramborové bránit? Buď mechanicky (tedy chránit rostliny před deštěm i před večerní zálivkou na list, stříškou a podobně), nebo používat přípravky, chránící listy před napadením. Případně přípravky, které se dokážou vyrovnat s plísní, která se už do listu ‚pustila‘. Anebo pěstovat odolné odrůdy. Jsou to například tyto:
CRIMSON CRUSH F1, má plody kolem 120 g, je větší než Tornádo, přibližně velké jako Pedro F1, Uragan F1.
COCKTAIL CRUSH F1, váha plodů je 60 – 70 gramů, je o trochu větší než Stupické nebo Start F1.
CONSUELO F1, to je ‚prcek‘, cherry rajče či koktejlové, plody váží 30 – 40 gramů, na úrovni velikosti třeba Bejbina nebo odr. Spencer, Taiko.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
