Proč se objevuje plíseň bramborová na rajčatech
Strašákem pro pěstitele rajčat je plíseň bramborová, houbová choroba způsobená houbou Phytophthora infestans. Říká se jí také plíseň rajčat. Na listech vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později hnědé až černé skvrny, které se šíří. Listy zasychají. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, hnědnou a povrch je vrásčitý. Ideálními podmínkami pro plíseň bramborovou je vlhko a kolísání teplot. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Letošní rok plísni bramborové na rajčatech ‚přál‘. Kdo měl rajčata venku a neošetřoval je proti plísni, nesklidil prakticky nic. Jedině ten, kdo pěstoval rajčata tak, aby nebyla nikdy vlhká nebo mokrá víc než dvě hodiny, na tom byl lépe. A počasí letos dlouhému ovlhčení nahrávalo.
Jak se lze plísni bramborové bránit? Buď mechanicky (tedy chránit rostliny před deštěm i před večerní zálivkou na list, stříškou a podobně), nebo používat přípravky, chránící listy před napadením. Případně přípravky, které se dokážou vyrovnat s plísní, která se už do listu ‚pustila‘. Anebo pěstovat odolné odrůdy. Jsou to například tyto:
CRIMSON CRUSH F1, má plody kolem 120 g, je větší než Tornádo, přibližně velké jako Pedro F1, Uragan F1.
COCKTAIL CRUSH F1, váha plodů je 60 – 70 gramů, je o trochu větší než Stupické nebo Start F1.
CONSUELO F1, to je ‚prcek‘, cherry rajče či koktejlové, plody váží 30 – 40 gramů, na úrovni velikosti třeba Bejbina nebo odr. Spencer, Taiko.“
Související
-
Některé hortenzie zimu přečkají bez úhony
Máte na výběr. Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) nebo hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)? Když se jim daří, jsou nádherné obě.
-
Proč by se pod lískou měly pást slepice
Lísky jsou poměrně rychle rostoucí dřeviny. Které větve odstraňovat a jakou výšku lísce zachovat, aby v příštím roce více plodila?
-
Čarověníky „vyšlechtila“ sama příroda
Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá odchylka v růstu na stromech a keřích. A čarověník je taky malý stromek, který krášlí zahradu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.