Kateřina Pařízková napsala průvodce nejen pro poutníky. Z Pohořelce vás provede až ke klášteru v Hájku
Ke klášteru v Hájku mezi Unhoští a Hostivicemi vede z Prahy cesta lemovaná kapličkami. Kateřina Pařízková o ní napsala knihu. Jmenuje se Poutní cesta do Hájku: Průvodce nejen pro poutníky. Vypráví i o tom, že na poutích bývalo veselo a poutníkům po cestě vyhrávaly flašinety.
Poutní cesta vznikla v první polovině 18. století a je dlouhá téměř 18 kilometrů. Byla zbudována u příležitosti stého výročí vzniku Loretánské kaple v Hájku, postavené v letech 1623-1624 Floriánem Jetřichem Žďárským ze Žďáru jako poděkování za narození syna. Kopie Svaté chýše z italské Lorety stála původně v lesíku zvaném Hájek a stala se vyhledávaným poutním místem. Barokní františkánský klášter v Hájku nedaleko obce Červený Újezd je přístupný v sezóně při poutních mších, ale na cestu mezi kapličkami se můžete vydat kdykoliv během roku.
„Nacházíme se v blízkosti čtvrté a nedaleko páté kaple. Těch kaplí bylo původně dvacet, do dnešní doby se jich dochovalo dvanáct,“ vysvětluje předsedkyně spolku Poutní cesta do Hájku Kateřina Pařízková. Trasu hájecké cesty ukazuje na mapě v pražském parku Ladronka. Po cestě takových informačních tabulí najdete celkem 10 a jsou dílem spolku Poutní cesta do Hájku. Mapa ukazuje původní cestu, která je ale v současné době komplikovaná a vede přes nebezpečné úseky a rušné silnice, proto na tabuli najdete vyznačenou ještě jednu pohodlnější cestu.
Barokní cesta do Hájku začíná na pražském Pohořelci, nedaleko Lorety na Loretánském náměstí. První kaplička stojí u tramvajové zastávky Malovanka. Některé kaple musely být kvůli nové zástavbě přemístěny. Kateřina Pařízková čas od času vyrazí na trasu se skupinkou zájemců. Ráda chodí v opačném směru, cesta je totiž pohodlnější, protože vede z kopce.
Kdy se Kateřina Pařízková začala o poutní cestu do Hájku zajímat? A jak taková pouť probíhala? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.