Paní Alena Kramešová vsadila při budování své křepenické pekárny na kvalitu
Paní Alena Kramešová pochází z Valašska a původně vystudovala ekonomii. Osud jí ale přivedl do Křepenic nedaleko Sedlčan. Vždy ráda pekla. Svůj tradiční kvasový domácí chléb nejprve vyráběla pro přátele. S pečením ale měla takový úspěch, že v Křepenicích postupně vybudovala vyhlášenou rodinnou pekárnu s farmářským obchodem i kavárnou.
Přestěhovat se z Valašska do malé středočeské vesničky rozhodně nebyl jednoduchý životní krok. Přestože paní Alena Kramešová byla na vesnický život zvyklá, rodné Valašsko jí chybělo. Nejen z hlediska srdečnosti lidí, ale především onoho dobrého „gruntu“, na který se tam vždy dbalo. Kvalitní potraviny, poctivé jídlo, pečení, uzení masa.
Ačkoliv ji osud přivedl do Prahy, s rodinou často dojížděla na chalupu do Křepenic u Sedlčan. Okolní krajinu si oblíbili a nakonec se tam i přestěhovali. Tuto malou vesničku dříve proslavil Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, dnes je široko daleko známá díky malé rodinné pekárně, kterou tam postupně paní Alena Kramešová vybudovala. Součástí pekárny je i farmářský obchůdek a oblíbená kavárna.
Cesta k novému podnikání ale byla doslova „od píky“
Přestože byla úspěšnou ekonomkou, po mateřské dovolené se rozhodla věnovat se pouze činnostem, které jí přinášely radost a do té doby byly pouze „koníčkem“. Vždy milovala přírodu, ráda pekla z kvalitních surovin a zajímala se o zdraví. Už při mateřské dovolené proto otevřela svůj internetový obchod s bylinkami, čaji a přírodními zdravotními doplňky.
K tomu doma dvakrát do týdne začala péci domácí chléb podle tradičního kvasového receptu. Nejprve pro malý okruh přátel. Zájemců ale přibývalo, a tak bylo nutné přemýšlet, jak zvětšit výrobu. Žádané totiž začaly být i o další její pekařské výrobky z tradičních receptů. Paní Alena ale dosud pekla pouze doma v chalupě v malém prostoru, který byl schválen jako potravinářská provozovna.
Štěstí přeje připravenému
Když se v obci Křepenice uvolnil prostor po původním obchůdku se smíšeným zbožím, přišla tato událost jako na zavolanou. Snem paní Aleny totiž vždy bylo mít k pekárně i farmářský obchůdek a kavárnu.
Nejprve ale bylo nutné velké množství vlastních domácích receptů přepracovat pro větší výrobu a připravit nové gramáže daných surovin. Všechny recepty, které dnes pekárna vyrábí, prošly jejíma rukama a veškerou výrobu si velmi hlídá. Pro provoz pekárny ale bylo nutné najít další posily. Dnes má paní Alena v pekárně skupinu žen, které sice původní profesí pekařky nejsou, vždy ale rády pekly a toto řemeslo si pod jejím vedením naprosto osvojily. Navíc je doslova radost se na ně při práci dívat. I to je v této pekárně možné. Sympatické totiž je, že když přijdete do obchodu, v pozadí za sklem vidíte celý provoz a můžete pozorovat, jak se vaše vysněné houstičky nebo koláčky právě vytahují z trouby.
Pekařské přísady mají do pekárny zákaz vstupu
Hodně receptů má paní Alena z rodného Valašska. A je o ně velký zájem. Mezi velkou nabídkou různých houstiček, chlebů a koláčů totiž nelze přehlédnout ani pravé valašské speciality – třeba pagáče, kde nechybí škvarky, nebo zeláče, kde si naopak spolu se škvarkami pochutnáte i na zelí. A samozřejmě nesmí chybět pravé valašské frgály vyráběné zcela tradičním způsobem.
Pro paní Alenu je ale jedna zásadní priorita. A to je kvalita surovina a poctivost potravin. Pekařské přísady nikdy nepoužívá. Vždy se snažila dodržovat kvalitu a pečlivě vybírat kvalitní a poctivé suroviny, z kterých pekla. A to se jí velmi vyplatilo. Ačkoliv Křepenice jsou opravdu malá středočeská víska, i tady bylo možné díky kvalitním výrobkům vybudovat místo, kam se sjíždí lidé z širokého okolí. A navíc tu i nakoupíte. Paní Alena si tak splnila svůj sen. K pekárně totiž patří i farmářský obchůdek, kde kromě kvalitních potravin najdete i přírodní produkty pro zdraví. A část dobrot ještě můžete v místní kavárně rovnou zkonzumovat.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.