Pěstování citrusů dodá našemu bytu středomořský nádech
Stálezelené citrusy překvapí už před nasazením plodů. Jejich květy příjemně voní. Pěstitele těší i to, že květy citrusů často zdobí rostlinu společně s plody. Co je základem úspěchu při pěstování? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Citrusy v pohodě snášejí pěstování v bytě. Nejlépe to snesou řízkované rostliny a rostliny štěpované na mrazu neodolnou podnož, třeba Citrumelo. Odnož odolávající chladu se jmenuje Poncirus trifoliata.
Citrusy vyžadují slunné stanoviště, vhodná je zimní zahrada, lodžie, krytý balkon. V době, kdy kvetou, potřebují relativně chladno, do 18 °C, aby nasadily plody. Pěstují se v běžných substrátech, potřebují speciální hnojiva, jsou náročné na některé jiné prvky než běžná květena bytu.
Obyčejně jim „děláme“ dvě období. Plnou vegetaci přibližně od března do října (listopadu), pak období klidu ve zbývající části roku. Přiměřeně teplotám zaléváme, květináč nesmí stát ve vodě.
Rostliny letníme od poloviny května až do poloviny října na teplém, před větry chráněném stanovišti, na jižní straně balkonu, terasy nebo před stěnou domu.
Na plody čekáme někdy 8 měsíců (pomeranč ‚Hamlin‘, některé mandarinky), jindy i déle než jeden rok (odrůdy pomeranče odvozené od ‚Washington Navel‘).
Keříky či stromky trpí chlorózami (léčí je hnojiva), napadá je sviluška, puklice. Jsou to řešitelné problémy. Často se objevují v zimním období, v době kdy se topí a vzduch má nízkou vzdušnou vlhkost.
Další rady si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
