Proč bychom měli po sezóně ostříhat jahody na ježka
Někdo na to kouká s vykulenýma očima, pro jiného je to „normálka“. Po sklizni jahod zahradník přejede záhon sekačkou a ostříhá jahody na ježka. K čemu je to dobré? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Koncem července máme možnost zbavit se houbových chorob na listech jahodníku. Buď je ošetříme fungicidy, nebo? Ostříháme.
Na zahradách vídáme porosty jahod úplně bez listů, lze takový zákrok doporučit? Ano, dělají to i velkopěstitelé. Rostliny nejpozději ve druhé polovině července seřízneme těsně nad srdíčkem. Odstraníme plevel, okopeme, přihnojíme a pořádně zalijeme. Nové listy budou zdravé. U mladých rostlin, na podzim vysazených, a u remontantních odrůd toto neděláme.
Aby se rostliny nevysilovaly nadměrnou tvorbou šlahounů, odstraňujeme je. Ale netrháme je všechny, jeden či dva rostlině necháme, ať rostlinky na nich zakoření. Třeba se budou hodit. Na fólii či netkané textilii je můžeme zakořeňovat do kelímků. Budeme mít brzy excelentní sadbu. Tu vysadíme až později, koncem srpna, v září.
Jak se máme na výsadbu připravit? Důležité je, aby se jahody na stejné místo nevracely moc často. Pět let je ta správná doba, aby choroby vyhynuly, půda se obohatila prvky, které jahody posledně spotřebovaly. Záhon na výsadbu prohnojíme rozloženým hnojem, kompostem, substrátem, zryjeme, můžeme použít dusíkaté vápno a pořádně ho zalít. To nejpozději tři týdny před výsadbou, aby pozemek ulehl. Sázíme buď do volné půdy nebo do otvorů v černé netkané textilii, černé nebo dvoubarevné fólii.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
