Proč se mrkev, petržel nebo mák vysévá touto dobou? Odpovíme

18. listopad 2022

Kdysi se výsevům od listopadu do února říkávalo „setí na sníh“. Martin občas přijel na bílém koni, a pak se střídala období dešťů, sněhové pokrývky a oblev. Při některé z nich se semínka vysela do řádků a zahrnula. Během zimy se sama zbavila látek, které blokují klíčení, a na jaře vyrazila velmi časně. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář a pokračuje:

Když v tuto dobu na holý, nezmrzlý záhon vysejeme kořenovou zeleninu, novozélandský špenát nebo mák, ulehnou do země, urovnají se do té nejlepší polohy, natáhnou si do plodů, semen či nažek nějakou tu vodu. Na jaře vyrazí ze země ve stejnou dobu, kdy začnou klíčit první plevele, což znamená, že i při malé péči jim budou snáze urůstat. Podmínkou je, aby výsevy měly dostatek vody. Bude-li suché jaro, mrkev a petržel mohou v zemi po vyklíčení zaschnout, vzcházet mezerovitě, řídce.

Setí v tuto dobu přidá pár dnů náskoku rané karotce i té nejpozdnější petrželi. Nejranější karotky se sklízejí zhruba za 85 až 90 dnů od výsevu, petržel Olomoucká má vegetační dobu okolo 210 dnů. V obou případech má podzimní výsev svůj význam.

Z květin lze vysít okrasné máky, takzvaný kalifornský máček, stračky, měsíček, hledíky, vlastně i petúnie, prostě všechny letničky, které najdeme na záhoně ze samovýsevu, ze semen, která v záhoně zůstala z dozrálých semeníků těchto květin.

Na záhon lze rozhodit i klasické letničkové směsi, ve kterých je koukol, měsíček, stračka, kalifornský máček, máky, tařičky, petúnie, hledíky, drchnička, laskavec, černucha, len. Směsi, ve kterých je například afrikán, cínie, gazánie či astra, sejeme až mnohem později.

Ve velké většině jde o druhy s malými semeny, která zapadnou do povrchu záhonu. Pokud však máme pocit, že by semínka potřebovala nějakou peřinku ze zeminy, můžeme záhon s výsevem jemně poprášit třeba rašelinovým substrátem nebo starším kompostem. Asi do výšky 1 centimetru.

Záhony určené na časné setí však musí být zryté a urovnané. Hrubá brázda se k výsevu nehodí. Po výsevu už záhony neurovnáváme, jen opatrně, až přijde čas, vytrháváme rychle rostoucí plevel. Tyto časně seté směsi brzy pokryjí plochu záhonu, samy pak dost výrazně omezují růst plevele mezi sebou.

Pokud víme, že řidší trávník nebudeme sekat až do doby sklizně sena, můžeme do něj (po vyhrabání stařiny a mechu) přihodit hrsti letničkové směsi, určené k přímému časnému výsevu. V řídkém trávníku se květiny rozrostou, do začátku června by jich měla část kvést.“

Další tipy si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související