Je správný čas provést řez listnatých a jehličnatých plotů?
Touto dobou prý řez neuškodí ničemu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„U jehličnatých, tújí, cypřišků, jalovců, řežeme tak, aby se neodhalil suchý vnitřek stromů či keřů. Podobně i u smrků do plotů tvarovaných. Čím je rostlina mladší, tím můžeme jít s řezem hlouběji, ale vždy musí zůstat něco zeleného. Chvojí z jehličnanů lze pak použít na výrobu podzimních či vánočních dekorací nebo jím na zimu přikrýt méně odolné rostliny v zahradě.
Pokud bychom řezali listnáče, které jsou ještě olistěné, takový řez je oslabuje. Bere rostlině to, co by jinak ještě mohla z listů stáhnout do kořenů. Řežeme-li až po opadu listů, je to takzvaný řez na bujnost. Vše, co bylo v listech, doputovalo do kořenů, a na jaře podpoří bujný růst větviček. Pokud jsou ale keře v živém plotě bujné ažaž, můžeme je ořezat klidně i olistěné.“
Jaký den zvolit pro řez živých plotů? Poslechněte si v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
