-
Smažené meruňky ve vinném těstíčku Markéty Kostkové se rozplývají jako mechuřinky
V Pochoutkovém roce na sladko jsme se vydali za dalším receptem do Neratovic k Markétě Kostkové. Na másle usmažila meruňky ve vinném těstíčku.
-
Pochutnejte si na kedlubnovém fumetu. Hutnou polévku si užil Václav Kopta
V restauraci Villa Voyta vévodí šéfkuchař Lukáš Jelínek, který Naďu Konvalinkovou s Patrikem Rozehnalem naučil připravovat krémovou polévku z kedluben.
-
Jak správně držet jídelní nůž. Radí Eva Filipová
Správné držení příboru patří mezi hlavní znalosti etikety. Nůž nikdy nedržíme jako propisovací tužku, jak je často vidět v restauracích.
-
Je to úžasné. Filetům z tresky s celerovým pyré propadla Dagmar Pecková
Milovníci ryb si přijdou na své. Patří mezi ně i operní zpěvačka, vášnivá kuchařka a gurmetka Dagmar Pecková, která si užila tresku pošírovanou v lanýžovém oleji.
-
Sladké zelníky Jitky Minářové jsou jako vynikající jablečné frgály
Poprvé jsme v letošním Pochoutkovém roce na sladko jeli krájet cibulku. Využili jsme ji, stejně jako hlávku zelí, do náplně velkých kynutých koláčů zvaných zelníky.
-
Kávu si správně objednejte až po dezertu. Radí Eva Filipová
Možná i vy občas řešíte v restauraci otázku, zda je v pořádku, abychom si společně se sladkým dezertem objednávali kávu nebo se dezert a káva objednávají zvlášť?
-
Na pravé znojemské okurky potřebujete třešňové listy
Co všechno patří do bramborového salátu? Debatovat o tom můžeme dlouho, podobně jako o znojemských okurkách. V pátrání jsme se totiž dostali až k receptu z roku 1788.
-
Bramborové noky bezlepkově. S hříbkovou omáčkou nadchly i Václava Knopa
Bramborové noky s hříbkovou omáčkou lze uvařit i bezlepkově. Přesvědčí vás o tom šéfkuchař Pavel Kopička z restaurace Lavande.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 121
- 122
- 123
- 124
- 125
- 126
- 127
- 128
- 129
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.