-
Co udělat s peckou z kompotu. Radí Eva Filipová
Když vám někdo servíruje kompot, tak by měl být v misce a pod ní by měl být talířek. Pak můžeme pecku opatrně vyplivnout na lžičku a pecku přendáme ze lžičky na talířek.
-
Dukátové buchtičky plněné tvarohem dělá Vlasta Zavoralová, když chce rozmazlovat rodinu
Tuhle sváteční verzi dukátových buchtiček plněných tvarohovou nádivkou a podávaných s vanilkovým krémem dělá Vlasta Zavoralová z Lubné u Poličky.
-
Pravá italská pizza Margherita z chlebového kvásku okouzlila i cestovatele Petra Horkého
Šéfkuchař restaurace Amano Petr Pecka nám prozradil tajemství pravé řemeslné pizzy. Spočívá v použití chlebového kvásku, dlouhého zrání a pečení jen s rajčatovým základem.
-
Jak nabírat svou přílohu z misky. Radí Eva Filipová
Pokud nám obsluha servíruje přílohu k hlavnímu jídlu na zvláštním talířku nebo misce, pak přílohu nabíráme po částech.
-
Mlékomatů ubývá. Stále ale nabízí mléko plné zdraví prospěšných látek
V prodejních automatech už běžně nakupujeme cigarety, sladkosti, nápoje a od roku 2009 i mléko. Boom zažily automaty na mléko o rok později.
-
Vláčná jablková bábovka s ořechy od Karolíny Prokopové je jako bábovka se štrůdlem
Bábovka je královnou české neděle. Snad každá rodina má svůj recept na bábovku. Vedou ty, které jsou vláčné, jako ta jablková bábovka s ořechy od Karolíny Prokopové z Brna.
-
Vynikající ženská polévka, tak nazvala malou rybí polévku Petra Černocká
Na osvěžující a vynikající rybí polévku, rychlou verzi slavné bouillabaisse, jsme pozvali zpěvačku Petru Černockou.
-
Jahodový král. Díky Rudolfu Strimplovi jedí Češi jahody 120 let
Kdo má u domu zahrádku, zaručeně ví, že jsou prvním ovocem roku jahody. Odkud se ale vlastně vzaly? Vůbec první jahodová pole vyrostla před 120 lety na Benešovsku.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 124
- 125
- 126
- 127
- 128
- 129
- 130
- 131
- 132
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.