-
Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové je vláčná a plná ořechů a čokolády
Tahle bábovka zřejmě kdysi chutnala některému prezidentovi. Je hutná, ale vláčná a plná ořechů a čokolády. Výtečnou a velmi jedlou bábovku upekla Ludmila Šmídová z Kyjova.
-
Rebarborové řezy od Václava Ségla v sobě skrývají i zázvor, který dezertu dodá mimořádnou chuť
Rebarbora a zázvor? Netušená kombinace. Moučník je vysoký, krásně nadýchaný a plný krému a šlehačky. Pekl Václav Ségl z Praskoles.
-
Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.
Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku.
-
Jak využít staré rohlíky? Rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové jsou na povrchu křupavé, uvnitř měkké
Zlatavé hrudky na povrchu křupnou, uvnitř jsou měkounké. Rohlíky zrecyklujete a ještě nahradí mouku. Tím, že už jsou upečené, dají sušenkovým hrudkám úplně jinou chuť.
-
Korbáčiky, parenice a další pařené sýry k nám přišly z Balkánu
Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě.
-
Meruňková buchta od Andrey Šulcové je šťavnatá a snadná na přípravu
Těsto je zvláčněné meruňkovým sirupem, který moučníku dodá šťavnatost. Kombinace domácích sytě oranžových meruněk a kakaového těsta je výborná.
-
Odhalili jsme důvod, proč naši předci věšeli špek do komína
Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali.
-
Devět v jednom. To je krůtí maso
Říká se, že krůta obsahuje až devět druhů masa. Liší se zabarvením, konzistencí a obsahem tuku. Ze 70 % je maso bílé, ze 30 % pak červené. Každý si jistě si vybere.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.