-
Výletní restaurace pro vodáky – U Rozvědčíka na Berounce
Milovníci literatury Oty Pavla tuhle hospodu určitě znají. Právě tam dojížděla na letní byt rodina mladého autora. Dům převozníka Proška s pamětní síní je asi kilom...
-
Horská šunka Jamón serrano se dělá ze speciálně vyšlechtěných...
Jedná se o španělskou horskou šunku z vepřové kýty, která se neudí, nakládá se na dva týdny do soli a později se nechávají proschnout a uzrát na ostrém, čistém a sv...
-
Zábělá na Plzeňsku – místo nedělních výletů koncem 19. století
Kdyby tak ruiny uměly mluvit – určitě i vás to už kolikrát napadlo. Když se vydáte do dnešní přírodní rezervace Zábělá, na pravém břehu Berounky za Plzní-Bukovcem, ...
-
Legendární Papinův hrnec je na světě už přes 335 let
Takzvaný papiňák sestrojil už v roce 1679 francouzský matematik, fyzik a vynálezce Denis Papin. Přišel na něj, když se se svým kolegou snažili vyřešit čerpání vody ...
-
Delikatesy ukryté ve sklenici
Za labužnickými specialitami dnes nemusíme cestovat za hranice. Stačí se poohlédnout, co nabízí domácí výrobci. Mezi ně patří i Bezchlebova rodinná konzervárna v Zá...
-
Divizna je žlutá kněžna mezi léčivými rostlinami
Divizně se říká také královská svíce, její dlouhé lodyhy se kdysi opravdu používaly jako pochodně. Byla i rostlinou magickou, chránila prý před zlými duchy a ďáblem...
-
Svatopluk Kuřátko vařil v kuchyni slavného Grandhotelu Pupp
Je to přesně 30 let, co se v Karlových Varech v tamním Grandhotelu Moskva – dnes Pupp – točil televizní seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka. Na tři měsíce se v hotelo...
-
Tatarská omáčka nemá s Tatary nic společného
Současná tatarská omáčka je kombinací remulády a majonézy, která pochází z 19. století. I když se to nabízí, nemá nic společného s Tatary, kteří obsadili Čínu ve 13...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 232
- 233
- 234
- 235
- 236
- 237
- 238
- 239
- 240
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.