Spolek Halda Kladno vede sehraná dvojice spolupracovníků, kteří své nadšení pro rodné město umí předat i ostatním
Spolek Halda se snaží rozvíjet vztah Kladeňáků k jejich městu. Pořádá komunitní akce, vědecké večery i naučné vycházky a vydává knihy s kladenskou i vědeckou tematikou. To vše se daří především díky skvělé spolupráci zakladatelů spolku, Romana Hájka a Petry Líbové.
Za založením Haldy stáli v roce 2012 Roman Hájek a Petra Líbová, kteří spolu po celou dobu ve svém volném čase úzce spolupracují. Pracovně se poznali už před 15 lety v redakci časopisu Kladno – Záporno. Po ukončení jeho vydavatelské činnosti se ale oba rozhodli pokračovat v jeho odkazu.
Petra Líbová se díky práci pro časopis naučila pracovat s grafickým programem, takže uměla graficky připravit knihy do tisku, Roman Hájek naopak ovládal redakční práci. Jejich první společně vydaná kniha Mezi alembikem a spilkou měla úspěch. Ostatně autorem byl jejich bývalý kolega z časopisu Kladno – Záporno, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně, Ing. Jiří Mika a téma bylo jistě zajímavé – o sládkovi kročehlavského pivovaru, Otakaru Zacharovi.
Činnost spolku se postupně rozrůstá
Halda Kladno dnes pořádá komunitní akce, vědecké večery, naučné vycházky po kladenské historii i za zajímavostmi okolní přírody. Od svého počátku také pravidelně vydává knihy s kladenskou tematikou a především propojuje lidi. To vše se ale daří díky velmi kvalitní spolupráci vedení spolku.
Čtěte také
Roman Hájek pracuje v oblasti marketingu a Petra Líbová naopak jako zřizovatelka a ředitelka soukromé Mateřské školky Montessori Kladno. Ačkoliv jsou věkově rozdílní, skvěle se doplňují. Petra Líbová má plno nápadů, které je schopná rychle zrealizovat. Roman Hájek je naopak pečlivý systematik, který vše promýšlí. Vzájemně se na sebe mohou spolehnout a umí se v práci i zastoupit.
Ostatně činnost pro Haldu pro ně není prací, ale koníčkem. Je to cesta, jak aktivně a smysluplně prožít volný čas. A navíc oba ví, že jejich činnost má smysl. Naštěstí mají oba velkou podporu i ze strany svých rodin, jejichž členové se do některých aktivit také zapojují.
Halda je dnes jedna velká rodina
Z Romana Hájka a Petry Líbové čiší nadšení a umí pro své nápady strhnout i okolí. A tak se nelze divit, že dnes je Halda jako nezisková organizace jedna velká rodina spolupracujících lidí, kteří společně vytváří fungující tým.
Roman i Petra jsou Kladeňáci a viděli, jak je Kladno svou historií specifické a lidé v tomto industriálním městě těžko hledali své kořeny. Většina obyvatel sem totiž přišla za prací, industriální vzezření města působilo neosobně, o to více nově vzniklá sídliště. Přitom je přirozenou touhou lidí se potkávat a své příběhy sdílet.
Navíc, pokud se na historii města, jeho okolí i současnost podíváte pozorněji, objevíte mnoho zajímavostí i jedinečných míst. Možná právě proto v Kladně najdete více podobných spolků, které o sobě ví a spolupracují. A právě tím je podle Romana Hájka toto město specifické. „Pokud máte někam patřit a mít pocit, že jste tady doma, tak ta komunita lidí je strašně důležitá“. Větší města jsou už anonymní. A to je také důvod, proč má Kladno rád, a proč se Halda Kladno snaží své město oživovat i propagovat.
Související
-
Loutkoherec František Pešán ví, že každá loutka má svou duši
František Pešán získal vztah k loutkovému divadlu po svém dědečkovi. Když jako dospělý na půdě nalezl dědovi staré loutky, o jeho další životní cestě bylo rozhodnuto.
-
Hornistka Kateřina Javůrková po náročných koncertech nejraději relaxuje při výrobě cukrovinek
Kateřina Javůrková je naše nejlepší hráčka na lesní roh. Dnes je členkou České filharmonie a vedle hudebních úspěchů jí proslavil i její koníček – cukrařina.
-
Pro sokolníka Ondřeje Pelikána je s dravci každý den zážitek
Ondřej Pelikán je uznávaným sokolníkem. Svou životní cestu ale původně plánoval jinak. Nyní s manželkou cvičí 25 dravců v areálu Obory Žleby a předvádí je návštěvníkům.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.