Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve
V 18. století se začaly v Evropě rozvíjet manufaktury a moderní výrobní postupy. Z nich plynoucí bohatství vyneslo do popředí některé nekatolické země. Ale jak nalákat zkušené zahraniční řemeslníky do českých zemí, pokud by tu nesměli vyznávat svou víru?
Tento a jiné problémy trápily císaře Josefa II. ještě před tím, než roku 1780 nastoupil na trůn. Syn Marie Terezie, která byla ve víře až bigotní, byl samozřejmě katolík. Ale také pragmatik.
Jeho toleranční patent z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve, a tak se úředníci snažili panovníkovy záměry všelijak obejít – třeba v Čechách nové pravidlo zveřejnili pouze v němčině a se zpožděním. Navíc toleranční patent nestanovil, že si každý může zvolit jakékoli náboženství. Přípustné bylo pouze luteránství, kalvinismus a řecko-pravoslavné vyznání. Kupříkladu pro Jednotu českých bratří místo nebylo.
Už sám název zákona napovídá, že zmíněná náboženství stát pouze toleroval, v žádném případě se nejednalo o zrovnoprávnění. Byly ustanoveny speciální komise, před kterými lidé museli vypovídat, jaké důvody ke změně vyznání mají a jaký je rozdíl mezi jejich zvoleným vyznáním a katolictvím. Což nebylo snadné, zvlášť pro prostý lid.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
