Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve
V 18. století se začaly v Evropě rozvíjet manufaktury a moderní výrobní postupy. Z nich plynoucí bohatství vyneslo do popředí některé nekatolické země. Ale jak nalákat zkušené zahraniční řemeslníky do českých zemí, pokud by tu nesměli vyznávat svou víru?
Tento a jiné problémy trápily císaře Josefa II. ještě před tím, než roku 1780 nastoupil na trůn. Syn Marie Terezie, která byla ve víře až bigotní, byl samozřejmě katolík. Ale také pragmatik.
Jeho toleranční patent z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve, a tak se úředníci snažili panovníkovy záměry všelijak obejít – třeba v Čechách nové pravidlo zveřejnili pouze v němčině a se zpožděním. Navíc toleranční patent nestanovil, že si každý může zvolit jakékoli náboženství. Přípustné bylo pouze luteránství, kalvinismus a řecko-pravoslavné vyznání. Kupříkladu pro Jednotu českých bratří místo nebylo.
Už sám název zákona napovídá, že zmíněná náboženství stát pouze toleroval, v žádném případě se nejednalo o zrovnoprávnění. Byly ustanoveny speciální komise, před kterými lidé museli vypovídat, jaké důvody ke změně vyznání mají a jaký je rozdíl mezi jejich zvoleným vyznáním a katolictvím. Což nebylo snadné, zvlášť pro prostý lid.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
