Uplést ošatku vyžaduje cvik a vytrvalost. Ošatkářka Renata Němečková řemeslo ráda ukazuje dalším generacím
Nazdobená velikonoční vajíčka vypadají nejlépe na ošatce ze slámy. I to je důvod, proč ošatkářka Renata Němečková mívá o Velikonocích vyprodáno. Svátky jara pro ni bývaly nejrušnější dobou v roce. Ve skanzenech a na tržištích totiž ukazovala, jak se pletou ošatky. Teď plete hlavně doma v kuchyni.
Renata Němečková vyučuje na základní škole v Kralupech nad Vltavou estetickovýchovné předměty, jejím velkým koníčkem je ale pletení ošatek. Tradiční řemeslo učila zájemce na kurzech v Praze a spolupracovala i s kralupským muzeem.
„Já jsem tu slámu měla ráda už od malička. V dětství mne strejda naučil plést slaměné ozdoby,“ popisuje začátky svého koníčku Renata Němečková. „Na ošatky se u nás používá žitná sláma. Splétalo se různými borovými loubky nebo lipovým lýkem, lískou. Já k tomu splétání používám ratanovou šénu, protože má dobré vlastnosti.“
Ošatky se dělají kulaté nebo oválné, ploché i se zvednutými okraji. Využití mají opravdu široké. Můžete je používat na kynutí těsta na chleba, k servírování pečiva nebo na velikonoční kraslice.
Provozování tohoto tradičního řemesla nevyžaduje žádné speciální vybavení. Renata Němečková využívá hlavně nůžky, kleštičky a ostré šídlo, kterým dělá díru do slámy, aby mohla protáhnout svazovací materiál.
Jaká část výroby ošatek je nejnáročnější? A k čemu se používá takzvaná tulajka? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
