Jak reagují pokojovky na snížení teplot v domácnostech?

11. listopad 2022

Naši prarodiče měli byty plné květin, ve dne teplo, v noci chladno, méně světla za menšími okny, a přece se pokojovým rostlinám skvěle dařilo. Říká Ivan Dvořák časopisu Zahrádkář a pokračuje:

„Nižší teploty pokojové rostliny spíš vítají. Mnoho z těch, které máme doma, uvítá i to, když se budou střídat vyšší teploty ve dne a zchlazení v noci. Snesou to i moderní odrůdy často pěstovaných Phalaenopsisů, ty už nejsou tak citlivé na pokles teplot, jako byly původní druhy. Třeba se začnou více pěstovat orchideje rodu Cymbidium nebo Paphiopedilum, Dendrobium, Zygopetalum, Coelogyne a mnohé další z čeledi Orchidaceae.

Pokud budeme snižovat teploty, budeme muset i méně zalévat. A bude více platit pravidlo přiměřené velikosti květináče. V přiměřeně velké nádobě rostlina zpracuje vodu rychle a do půdy se dostane vzduch, kyslík. Když zalijeme malou kytku ve velkém květináči, zem bude stydnout (voda se odpařuje, čímž okolí zchlazuje), kysnout (nebude v ní dostatek vzduchu), kořeny rostlinek budou strádat a hnít.

V žádném případě nedáváme rostlinám vodu do zásoby, aby zůstala v podmisce. Hlídáme ty krásné ozdobné obaly bez odtoku, aby se v nich neshromažďovala voda z nadbytečné zálivky, kterou obdaříme květináč v nich uložený. Spíše v takovém obalu květináč na něco postavíme (stačí obyčejné víčko od petky), aby byl nad dnem, kdyby náhodou něco ze zálivky proteklo.

Interval hnojení protáhneme oproti létu na dvojnásobek doby, používáme hnojiva typu podzim; hořčík, draslík, fosfor pomáhají vyzrání pletiv, odolnosti proti chladu.

Pokojovkám dopřejeme maximální světelný požitek: Přesuneme je na okenní parapet nebo blíže k oknu. Vyplatí se také občas otočit květináčem, aby rostlina byla osvětlena rovnoměrně.“

Další tipy si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.