Keramika dává paní Michaele Fischerové životní sílu i radost
Keramika je pro paní Michaelu Fischerovou koníčkem, ze kterého se stalo druhé zaměstnání. Při práci finančního poradce v přední investiční společnosti dálkově vystudovala i obor umělecké keramiky a postupně si hledala svůj tvůrčí styl. Dnes vedle hrnčířského kruhu používá i tradiční způsob výroby starodávné vymačkávané keramiky z Peru. Nejčastěji vytváří různé keramické a ozdobné předměty pro domácnost.
Paní Michaela Fischerová pochází z Pyšel u Prahy. Už od malička tíhla k výtvarnému umění. Ráda malovala, ale nakonec se rozhodla pro studia na Střední průmyslové škole strojnické a následně na Fakultě strojní ČVUT. Po studiích nastoupila jako finanční poradce v přední investiční společnosti.
Vše se změnilo během mateřské dovolené, kdy jí tvořivá práce poprvé začala opravdu chybět. Díky kamarádce začala chodit na kroužky keramiky k paní Marcele Burdové do pražského Studia Dobeška a následně si ještě dodělala dálkově studium umělecké keramiky na Střední škole umělecké a řemeslné. Studia jí velmi bavila, naučila se technologii práce na keramickém kruhu a zkoušela samostatnou tvorbu. Postupně si našla svou cestu a o její keramiku začal být velký zájem. Z jejího koníčka se dnes stala druhá profese.
Z home officu rovnou do dílny
Dnes Michaela Fischerová žije se svou rodinou v obci Březová – Oleško. Ačkoliv je v současnosti celá rodina na „home officu“ a paní Fischerová stále pracuje jako finanční specialista, keramice se věnuje v každé volné chvilce.
Svůj koutek na výrobu keramiky si zařídila tak, aby byl prakticky dostupný a přitom jí tam nikdo nerušil. Využila původní sklípek domku, do kterého je utajený přístup přímo z kuchyně. Stačí zvednout poklop na podlaze, sejít po několika schodech, a dostanete se do malého ateliéru, kde má Míša vše, co potřebuje k práci. Vedle hrnčířského kruhu ale vždy najdete i rozpracovanou keramiku, kterou připravuje na objednávku.
V inspiraci starých Peruánců
Způsob výroby keramiky střídá. Užitkovou keramiku připravuje na hrnčířském kruhu. Ovšem na poličkách tu najdete i velmi zvláštní a archaicky působící keramiku uměleckou. Paní Fischerová si podle odborných knih osvojila tradiční a velmi náročnou výrobu peruánské keramiky.
Tato technika byla objevená díky starým archeologickým nálezům v Peru. Nádoby se totiž netvoří na hrnčířském kruhu, ale vymačkávají se v ruce z jednoho kusu hlíny s vysokým obsahem šamotu. Vlhkost pak odchází lépe a nepraská to. Jakkoliv mezi výrobky Míši Fischerové najdete hrníčky, talíře, misky i různé vázy s krásnou barevnou glazurou, keramice vyráběné peruánskou technikou ponechává velmi přírodní vzhled. Povrch není lesklý, zdobí ho pouze jemnými matnými engobami a dodává mu patinu, aby působil archaicky.
Dílna, která je malá, ale velká svým významem
Na svou maličkou dílnu paní Michaela Fischerová nedá dopustit. Jak říká, „jsem moc ráda, že jsem začala keramiku dělat, protože mi to dává nesmírnou kreativitu. Ve své dílně jsem svou paní, zavřu za sebou poklop a dveře, pustím si rádio, začnu pracovat a jsem tam sama... Tvořivá práce mi dodává životní sílu. Finančnictví, kterým se živím, přeci jenom není tak zajímavé. Keramika je pro mne radost.“
Související
-
Brašnářství je pro Radanu Švecovou srdeční záležitost. Baví jí i vymýšlení střihů a malování
Radana Švecová je výtvarnicí, která dokáže z recyklovaných materiálů vytvořit originální módní doplňky i praktické předměty do domácnosti.
-
Bronislav Kuba kdysi na Valašsku obdivoval tradiční vyřezávané figurky. Dnes vyrábí keramiku
V lesním keramickém ateliéru Bronislava Kuby tradičním způsobem vznikají originální keramické figurální bytosti. Nejoblíbenější jsou „Kočky z Kerska“.
-
Pro paní Milenu Tarabovou bylo pečení vždy velkým koníčkem
Paní Milenu Tarabovou z Rožďalovic na Nymbursku vždy bavila cukrařina.A tak si v roce 1991 otevřela cukrárnu Epiro s vlastní výrobnou. Součástí je i malá kavárna.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.