Pro paní Milenu Tarabovou bylo pečení vždy velkým koníčkem
Paní Milenu Tarabovou z Rožďalovic na Nymbursku vždy bavila cukrařina. Ráda vzpomíná, jak doma s maminkou pekly koláče, dorty, buchty i záviny. A tak si v roce 1991 otevřela cukrárnu Epiro s vlastní výrobnou. Součástí je i malá kavárna. Dnes se sem za zákusky, koláči i cukrovím sjíždí lidé z celé republiky. Nejoblíbenější jsou místní rohové koláče, které se kdysi na svatbách pekly pro nezadané.
Když v roce 1991 paní Milena Tarabová otevírala vlastní cukrárnu Epiro, splnila si svůj sen. Výroba cukrovinek byl vždy její velký koníček. Měla zásobu skvělých tradičních místních receptur, které získala od své maminky a babičky, i z rodin svých rožďalovických přátel. S pečením už měla velké zkušenosti.
Práce bylo hodně, a tak nakonec v cukrárně začala pracovat celá rodina - v kavárně u pultu se zákusky potkáte manžela a s dohledem nad výrobou pomáhá dcera. Přípravu dobrot navíc zajišťuje jedna asistentka. Za zákusky, koláči i cukrovím se sem sjíždí lidé z celé republiky, a není divu. Jsou nejen vynikající, ale navíc připravované podle místních tradičních domácích receptur, které paní Tarabová získala od své maminky a babičky, i od babiček svých rožďalovických přátel.
I cukrárna Epiro prošla díky současné situaci náročným obdobím
Velkou ztrátou byl hlavně zákaz provozu malé kavárny, která je součástí provozovny. Kavárna je velmi oblíbená díky příjemné rodinné atmosféře, která tu panuje. Nicméně díky zájmu o místní zákusky se zatím daří období krize přežít.Ostatně právě teď se tu kromě běžného sortimentu peče celkem 12 druhů domácího cukroví a vánočky.
Paní Tarabová nejraději vyrábí „pracinky“. Svou vůní totiž okamžitě připomínají Vánoce. Přidává se do nich totiž tradiční vánoční voňavé koření - hřebíček, skořice a badyán. Samozřejmě se tu ale peče i další tradiční cukroví - linecká kolečka, rohlíčky, kokosky, marokánky, vosí hnízda, rumové kuličky, nejrůznější perníčky veselých vánočních tvarů, ale také například stromeček s pistáciovou čokoládou nebo pudinkové cukroví…A jak paní Tarabová prozradila, na štědrovečerní stůl si vyskládá všechny druhy a bude s celou rodinou neustále ukusovat a ochutnávat.
Rettigová by měla radost
Ostatně právě to ochutnávání je součástí cukrářské profese a je až neuvěřitelné, že to na štíhlé postavě paní Tarabové vůbec není vidět. Vše se tu přitom připravuje z tradičních ingrediencí a používá se výhradně máslo, vejce, mouka a šlehačka. Žádné náhražky ani směsi. Paní Tarabová má pro to jednoduché vysvětlení – práce je hodně a kolem přípravy zákusků se tolik naběhá, že se o tloustnutí bát nemusí.
Asi nejslavnější pochoutkou cukrárny Epiro jsou ale rohové koláče. Jsou skutečnou místní tradiční specialitou. Jakkoliv se v cukrárně pečou i nejrůznější dorty a svatební koláčky, rohový koláč byl naopak na svatbách speciální pochoutkou pro nezadané. Ti pak na svatbách rozhodně nelitovali, že jim chybí nevěsta či ženich. Rohový koláč má totiž celkem 5 náplní - v každém rohu jednu. A kdyby to nestačilo, tak pro jistotu ještě jednu uprostřed. Při pojídání si tak postupně pochutnáte na náplni ořechové, tvarohové, makové, povidlové a jablečné.
Související
-
Brašnářství je pro Radanu Švecovou srdeční záležitost. Baví jí i vymýšlení střihů a malování
Radana Švecová je výtvarnicí, která dokáže z recyklovaných materiálů vytvořit originální módní doplňky i praktické předměty do domácnosti.
-
Bronislav Kuba kdysi na Valašsku obdivoval tradiční vyřezávané figurky. Dnes vyrábí keramiku
V lesním keramickém ateliéru Bronislava Kuby tradičním způsobem vznikají originální keramické figurální bytosti. Nejoblíbenější jsou „Kočky z Kerska“.
-
Když hudba spojuje rodinu i v časech nelehkých. Dvacáté výročí souboru Ensemble Inégal
Pokud v domácnosti panuje „hudební i lidské souznění“, všechny problémy se řeší lépe. To teď prožívají i pěvkyně Gabriela Eibenová a varhaník a dirigent Adam Viktora.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.