Listopadové zahradničení: ryjeme, hnojíme, přesazujeme

19. listopad 2021

Zahrada se pomalu ukládá ke spánku, práce je ale stále dost. Na co bychom v listopadu neměli zapomenout, to nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Reveň a chřest pohnojíme dobrým kompostem a průmyslovými hnojivy. Polníček a hlávková čekanka snesou nízké teploty, proto s jejich sklizní nemusíme pospíchat, v mírnějších zimách je můžeme dokonce přezimovat a sklízet až na jaře.

Všechnu pěstitelskou půdu nahrubo zryjeme a pečlivě při tom vybíráme vytrvalé plevele. Přezimující zeleninu proti nízkým teplotám můžeme chránit chvojím, slámou nebo netkanou textilií. Ta ji zároveň ochrání před ptactvem a zvěří.

Pokud ještě není půda zmrzlá, můžeme vysévat mrkev a petržel. Při tomto způsobu výsevu semena vzejdou na jaře, docílíme tím ranější sklizně.

Vyséváme mrkev a petržel pro časnou jarní sklizeň

Postarat se taky můžeme o pařeniště, okna očistit a uložit na suché místo, dřevěné rámy natřít roztokem chlorového vápna.“

A co ještě? Přesazujeme trvalky, které nedávno odkvetly. Pokud jsme to dosud neudělali, uzavřeme přívod vody, zabezpečíme ho před zamrznutím, vylijeme vodu z nádob (například ze sudů), vyčistíme a obrátíme dnem vzhůru. Čerstvě vysazené rostliny za sucha pravidelně zaléváme. Stromy a keře, u kterých je to potřeba, opatříme ochranou proti mrazu.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.