Ztracený Loskotův kříž se vrátil do Slaného. Smírčí kámen náhodou objevil slánský patriot Martin Nič
Loskotův smírčí kříž stával u císařské silnice z Prahy do Lipska více než 250 let. Táhla kolem něho vojska a odpočívali tam poutníci. V roce 2006 ale od cesty u Trpoměch záhadně zmizel. Zasáhla však šťastná náhoda. Na starobylý pomník narazil slánský patriot Martin Nič. Zprvu ani netušil, co našel.
„Tento pomník stával u historické císařské silnice, která vedla z Prahy kolem Slaného a obce Trpoměchy,“ vysvětluje ředitel Vlastivědného muzea ve Slaném Jan Čečrdle. „A zřejmě vznikl v době, kdy se ta silnice stavěla.“ Smírčí kameny obvykle připomínaly tragické události, ke kterým došlo v dávných časech. Nejčastěji vznikaly jako symbol pokání a odpuštění na místech, kde došlo ke zločinům či neštěstí. Také Loskotův kámen byl spojen s legendou o zločinu z nešťastné lásky.
Téměř dvousetkilogramový kámen přečkal války i proměny krajiny, někdy kolem roku 2006 ale zmizel. Když ho slánský patriot a zastupitel za hnutí ANO Martin Nič poprvé uviděl na dvoře zemědělské usedlosti v Karlovicích, byl to jeden z mnoha začernalých kamenů. Nadšeného badatele a milovníka historie zaujal nápis, který zmiňoval Jiřího Loskota a rok 1753.
Na stavbě císařské silnice do Lipska měl v létě roku 1753 pracovat Jiří Loskot ze Bdína u Mšece spolu s Blažejem Jakešem ze Slaného. Láska ke stejné dívce ale mezi oběma muži přerostla v nenávist a Blažej nařezal prkna na mostku tak, že se jeho sok zřítil do rokle a zemřel. Tragédie byla uzavřena jako nešťastná náhoda, Blažej se ale k činu na smrtelné posteli přiznal a jeho rodina nechala na místě vztyčit smírčí kříž.
Díky pátrání Martina Niče se podařilo ztracený kámen zrestaurovat a převézt do atria Vlastivědného muzea. Vzácná památka se už na původní místo nevrátí, ale nálezce doufá, že se jednou poblíž silnice u Trpoměch objeví alespoň deska, jako důstojná připomínka událostí, ke kterým tam došlo.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
