Odhalte choroby broskvoní a meruněk
Na dotazy vás, posluchačů, týkající se plodů broskvoní a meruněk, odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Ptáte se na plody broskvoně, které se od pecky půlí, pak černají a hnijí. Co to způsobuje? Pokud se rozlupují pecky u odrůd, kterým se říká rané, je to prostě jejich vlastnost. Tento jev se vyskytuje více za vlhkého počasí. Pokud je to odrůda zrající okolo odrůdy Redhaven, už to není vlastnost odrůdy, ale buď vliv velké srážkové činnosti, nebo nedostatek bóru v půdě. Nebo obojí.
Tedy: u raných odrůd se nedá nic moc dělat, snad jen udržovat výnos na solidní úrovni, nenechávat stromek ‚přeplozovat‘, dělat probírku, nechávat jeden plod na přibližně 10 centimetrů větvičky, ne hustěji. Dohnojit bórem; existují speciální hnojiva s mikroprvky, nebo asi 5 deka boraxu na strom rozpustit v horké vodě, nechat zchladnout a zalít tak, aby se voda dostala pod drn. Pokud nemáte pod stromem záhon nebo takzvanou mísu bez travního porostu. A pohnojit vápníkem, tak, aby neležel na trávníku, ale aby se dostal pod jeho kořeny.
Druhý dotaz zní: Plody meruňky mají černé tečky, co s tím, jak se toho zbavit? Mohu se domnívat, že jde o tečky, které způsobuje choroba zvaná strupovitost peckovin. Nebo se mohu domnívat, že jde o chorobu se souhrnným názvem odumírání pupenů, skvrnitost plodů a suchá skvrnitost listů. Obě okolo nás jsou, obě se vyskytují více za vlhka, v hustších korunách.
První věc, kterou byste měli udělat, je prosvětlování koruny. Dalším opatřením je ošetření fungicidy. Když znáte příčinu, pak už se přípravek hledá snáze. Aby to nebylo tak jednoduché, černé tečky a propadlý povrch se vyskytuje i na plodech napadených zobonoskou.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
