Pávi jsou podle kastelána z Brandýsa nad Labem skvělí hlídači. Křikem ohlásí každého návštěvníka

„Brandýský zámek byl oblíbeným letním sídlem císaře Rudolfa II., který zde měl hlavní mimopražské sídlo. Máme tady původní reliéf Klanění tří králů z rudolfinské doby. Zámek byl zároveň oblíbeným sídlem posledního císaře Karla I.,“ vysvětluje Vít Rejthar, který je kastelánem v Brandýse nad Labem už 18 let. Pochází z pošumavské vísky Křenice. Sem na zámek ho přivedla šťastná náhoda. „Bydlím s rodinou v severním křídle. Je tam trošku větší zima, ale zase je tam krásný výhled na Starou Boleslav.“

Na zámku je stále rušno. Na nádvoří se střídají řemeslníci a štukatéři. Chystá se oprava skleníků v zahradě Na Valech a úprava prostor pro děti. Také je nutné obstarat zvířata, která oživila prostory kolem zámku. Trávu v zámeckém příkopě spásají ovce a kozy. Kolem pobíhají slepice a kohouti a živo je i u malého rybníčku. Vít Rejthar má jako kluk z vesnice ke zvířatům blízko. O každém ví nějakou historku.

Ocasní pera jsou nejkrásnější na jaře. Když je silný vítr, nechávají pávi nádherný vějíř raději složený|foto:Barbora Kvapilová,Český rozhlas

Téměř dvacítka pávů o sobě dává hlasitě vědět. Jsou to skvělí hlídači, kteří okamžitě hlásí každého návštěvníka. „V podstatě reagují na jakýkoliv nezvyklý podnět. Když se objeví někdo nový nebo nějaký neznámý zvuk, tak se ozvou,“ nadšeně vysvětluje Vít Rejthar. „V minulosti byli i díky tomu pořizováni k šlechtickým sídlům jako takoví hlídači, podobně jako husy, které hlídaly už ve starém Římě.“

Pávi ze zámku v Brandýse nad Labem prý nemají rádi větrné počasí. Když roztáhnou ocas do vějíře za silného větru, občas spadnou na zobák. Nádherná ocasní pera proto nechávají raději složená a čekají, až se vítr uklidní. Kdy jsou jejich dlouhá ocasní pera nejkrásnější? A stane se, že páv ze zámku uteče? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.