Petra Hanousková se z původní dámské krejčové stala krejčovou „pro radost“
Paní Petra Hanousková se na maminčino přání vyučila v oboru dámská krejčová. Po studiích se ale šití nikdy nevěnovala, jednoduše jí nebavilo. Po vyučení dvakrát s úspěchem změnila svou profesi a už deset let pracuje jako vyhledávaná masérka. Před čtyřmi lety se jí změnil život a konečně našla sama sebe. Z šití se překvapivě stal velký koníček a velké potěšení.
Maminka Petra Hanouskové je šikovná dámská krejčová, jejíž plesové šaty, kostýmky a halenky vždy vypadaly jako z nejdražšího módního salónu. Když byla Petra v pubertě, ještě přesně nevěděla, čemu by se mohla v životě věnovat, a na přání maminky se přihlásila do učení v oboru dámská krejčová. Po studiích ale nikdy nešila. Konkurovat mamince v plesových šatech šlo obtížně, a tak se nelze divit, že jí šití moc nebavilo. Po studiích tak začal dlouhý proces hledání sama sebe.
Životní cesty jsou někdy klikaté
Ačkoliv šít nechtěla, nejblíže měla přirozeně k látkám. Otevřela si proto vlastní prádelnu a v tomto oboru úspěšně deset let podnikala.
Hledání vlastní cesty jí mimo jiné přivedlo k osobní zkušenosti léčebných masáží. Díky absolvování několika certifikovaných masérských kurzů změnila život podruhé. Už deset let působí jako vyhledávaná masérka. Má ráda přírodu, a zatím třetí životní změnu přineslo velké rodinné stěhování z Prahy na okraj malé vísky nedaleko Čáslavi.
Změna života přinesla další potřeby. Před čtyřmi lety maminka na nějakou dobu onemocněla a přestala pro rodinu šít. Na „samotě u lesa“ je ovšem nutné občas něco přešít nebo ušít. Petra tak poprvé po dvaceti letech vzala do rukou jehlu a niť, zasedla k šicímu stroji a snažila si vybavit vše, co se kdysi učila.
Tepláčky, díky kterým Petra konečně našla sama sebe
Po dvaceti letech „nevraživosti“ vůči šicímu stroji vše změnily tepláčky, které Petra potřebovala pro malého syna. Maminky zkrátka umí kouzlit, a tak synek dostal ze tří tepláčků ušitý módní vzor s mnoha kapsami a praktickými nápady.
Petra začala objevovat své tvůrčí schopnosti, o kterých vlastně ani nevěděla. Uvědomila si, jak ráda tvoří rukama, ale táhne jí to spíše k praktickým věcem. Umí ušít cokoliv, včetně oblečení a kabátů, ale nejvíce jí baví vyrábět doplňky bytové kultury, originální obaly na knížky, polštáře, praktické věcičky do kabelky, do kuchyně, různé dekorace, ale samozřejmě i oblečení. Má ráda kvalitní látky, potrpí si na brokát, a při šití ráda kombinuje různé vzory i designy. Látku má ráda i na dotek. Ostatně při šití dělá jenom to, co jí přináší radost.
Rodinní příslušníci mezi špendlíky, přesto je všem v blízkosti šicího stroje dobře
Jak Petra Hanousková s úsměvem dodává, vyrůstala obklopená nitěmi a špendlíky a má proto pocit, že šít umí každý. Ukazuje se, že šikovná švadlenka či krejčová může přinést mnoho potěšení nejen své vlastní rodině, ale také přátelům.
Jakmile se přátelé dozvěděli, jak Petra krásně šije, žádají od ní stále nové a nové doplňky nebo oblečky pro děti. A tak se stalo, že ze zavrhované profese se nyní stal velký koníček, který má velké ambice, aby se stal druhým povoláním.
O tom, co nyní pro Petru šití znamená, svědčí i uspořádání nového obývacího pokoje. Jeho nedílnou součástí je totiž krejčovská dílna. Velký stůl se třemi šicími stroji a role látek jsou hned za velkou sedací soupravou, kde rodina tráví společné chvíle. Tak je Petra nešťastnější. Je obklopena rodinou, která si už na všudypřítomné špendlíky a látky jako součást obýváku zvykla. Veškeré upadlé knoflíky nebo díry v ponožkách se řeší okamžitě. A jak Petra říká, z původní dámské krejčové se stala krejčovou pro radost.
Související
-
Paní Naděždu Řehákovou přivedla do Kouřimi láska. Netušila, že právě tady oslaví sté narozeniny
Paní Naděžda Řeháková pochází z dobře situované rodiny v Praze, ale v roce 1960 se přivdala do města Kouřim, kde žije dodnes. Toto historické město jí přirostlo k srdci.
-
Student hořovického gymnázia Mikuláš Kološ stojí za úspěchem veřejné sbírky
Před deseti lety pro naši rozhlasovou stanici natáčel v hořovické základní škole. V následujících letech se ale Mikuláš Kološ vydal jiným směrem.
-
Ludmila Osičková učí rukavičkáře v Irsku či v Německu. Doufá, že toto řemeslo u nás nezanikne
Doby, kdy rukavičkáři v Dobříši vyráběli miliony kusů rukavic ročně, jsou pryč a hrozí, že rukavičkářství zde zanikne. Ludmila Osičková se rozhodla tuto tradici udržet.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka