Radek a Renata Vondrákovi vyměnili práci u počítačů za život na venkově. Pod bájnou horou Blaník vysadili bezový sad
Bez černý naše babičky považovaly za živoucí lékárnu. Dostávaly ho nevěsty na svatbě a měl chránit obydlí i úrodu. Tuto rostlinu si zamilovali i manželé Vondrákovi. V Křížově pod bájnou horou Blaník vysadili bezový sad. Dříve pracovali za počítačem, teď se za pochodu učí, jak vést bezovou farmu.
Na dvoře u Vondráků pobíhají ovečky i slepice. Nejdůležitějším zdrojem jejich obživy je ale bezový sad, který v roce 2017 vysadili kousek za vsí. Teď se na pěti hektarech starají o 3 256 keřů bezu černého odrůdy Haschberg a Sampo. „Na bezu je úžasné všechno. Je to naše nejznámější česká léčivka, která byla v blízkosti každého obydlí,“ vysvětluje farmářka Renata Vondráková.
Všechny části bezu jsou prý léčivé. „Platilo a platí i dnes: před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Nejvíc bych ale vyzdvihla jeho čistící schopnost, že květy i bobule detoxikují organismu. Pročišťují jak dýchací aparát, tak střeva, takže tam se nemůžete splést.“
Na jaře sadem profukuje ostrý vítr. Zdá se, že bez příliš mnoho péče nepotřebuje. Starost o ekologicky certifikované sady ale zabírá překvapivě hodně času. Jenom stříhání stromků zabralo asi měsíc. Sklízí se dvakrát ročně. Květ je nutné sesbírat rychle, v loňském roce to Vondrákovi zvládli za pouhých 9 dnů. Loni na podzim také sklidili 4 tuny bobulí. Přepokládají, že až stromy dorostou, tak budou sklízet i 20 tun bobulí z pěti hektarů. Všechny části rostlin Vondrákovi také sami zpracovávají. Na trzích potom nabízejí sušené květy na čaj, sirupy, mošt i marmelády.
Jak na farmě dosahují toho, že suché bezové květy zůstávají krásně bílo-žluté? A jak můžete bez využít na Velikonoce? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
