-
Historie srbského rizota vás možná překvapí. Kořeny má v Turecku
Notně kořeněná směs masa se zeleninou a bramborami nebo rýží se u nás hlavně za dob socialismu označovala jako srbské rizoto. Češi si tak překřtili balkánské jídlo ...
-
Španělský ptáček se odmění nádherně šťavnatým masem, když ho...
Někteří hostinští se bojí připravovat španělského ptáčka. Musí použít dražší maso, pro někoho se jedná o příliš velkou porci, někdo maso vysuší. Důvodů může být mno...
-
Co dělat s tukem na mase?
Tuk je nositelem chuti, proto je dobré vždy část tuku na mase ponechat. A to platí i v případě, že máme rádi jen libové maso. Při pečení se tuk rozpustí a maso zvýr...
-
Ovocné knedlíky uchvátily francouzského gurmána i Jana Nerudu
Nejtypičtějšími ovocnými knedlíky jsou švestkové, o kterých najdete zmínku už v kuchařce ze 17. století. Oblíbil si je francouzský gurmán Edouard de Pomiane, který ...
-
Michelinský recept. Pečený lilek a tonka fazole potěší nejen...
Stále častěji se na jídelních lístcích objevují vegetariánské recepty. Šéfkuchař pražské restaurace Alcron v hotelu Radisson blue Pavel Býček ale nemá slovo „vegeta...
-
Vyzkoušejte jehněčí ragů, jarní masový recept z mladého masa
Skopové se v našich zeměpisných šířkách netěší právě velké oblibě. Může za to jeho specifická chuť a vůně. Jehněčí maso je však křehké a štavnaté. Upravit jej můžem...
-
Jak připravit hedvábnou bramborovou kaši
Asi nepřekvapí, že základem výborné bramborové kaše je vhodně zvolený typ brambor. Naprosto nevhodné jsou brambory na salát. Na kaši používáme moučné brambory, kter...
-
Voňavé kdoule nejspíš ovlivnily běh dějin
Kdoule jsou trochu hrbolaté ovoce, které vadu na kráse dohání nádhernou vůní. Jsou příbuzné jablkům a hruškám. Botanický název Cydonia vznikl odvozením od krétského...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 186
- 187
- 188
- 189
- 190
- 191
- 192
- 193
- 194
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.