Ve mlýně ve Šlovicích si svítili elektřinou, když ve městech ještě zářily petrolejky. Dnes je z mlýna elektroskanzen
Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích je technická památka velkého významu. Usedlost na samotě u Berounky inspirovala vnuka bývalého mlynáře k vybudování expozice, která mapuje historii zavádění elektřiny ve zdejším kraji i ve světě.
„Můj dědeček postavil mlýn ve Slabcích a shodou okolností to byl první mlýn na elektrický pohon v celém Rakousku-Uhersku. No a tady vystavěl elektrárnu s technologií pana Emila Kolbena a dodával si tam proud, protože tady v té době na celém Rakovnicku elektrický proud nebyl,“ vysvětluje počátky elektrifikace majitel Elektroskanzenu Čechův mlýn Petr Čech.
V prvním podlaží bývalého šlovického mlýna návštěvníci najdou zajímavou expozici, která mapuje dobu před více než 100 lety. „Já vám můžu třeba rozsvítit 100 let starou žárovku,“ rozhlíží se Petr Čech po mlýnici, kterou postupně zaplnil stovkami exponátů. Mnozí návštěvníci si ještě některé typy vypínačů, jističů nebo drobných elektrospotřebičů pamatují z doby svého dětství.
Majitel skanzenu návštěvníkům výklad rád okoření řadou historek. „Tady dokonce vidíte stožáry původního osvětlení. A to je taková rarita. Když ve Slabcích tenkrát večer rozsvítili, tak z okolí přijely tři hasičské sbory, protože tolik světla nikdy neviděli,“ usmívá se Petr Čech. K vidění je zde jedna z prvních zubařských vrtaček, historické pračky, mandl i vysavač značky Elektrolux, který proslavil ve svých knihách spisovatel Ota Pavel.
Původní stavba mlýna a elektrárny stojí na 77. říčním kilometru Berounky. Objekt je od roku 2009 kulturní památkou a v roce 2010 byl v anketě regionálního týdeníku Raport vybrán jako jeden ze sedmi „divů Rakovnicka“.
Elektroskanzen Čechův mlýn je možné navštívit pouze po předchozí domluvě s majitelem viz zde.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
