Větévky barborek vkládejte do vázy naříznuté jako špekáček

3. prosinec 2021

Na 4. prosinec připadá svátek svaté Barbory. Ten den chodíváme na větvičky třešně nebo zlatice a nosíme si je domů jako takzvané barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů? Nabízíme tipy Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář:

„Barborka nemusí být jen větvička třešně nebo zlatice (Forsythia), které nesprávně říkáme zlatý déšť. Rychlit můžeme výrazně kvetoucí dřeviny jako je dřín, kalina či kdoulovec, pak třeba větvičky broskvoně, meruňky, mandloně. Mělo by se jednat o časně na jaře vykvétající dřeviny. Kompozici ve váze mohou zelenými lístky na Štědrý den doplnit větvičky břízy či modřínu. Rychlit se dají i větvičky šeříku, ale to už chce určité znalosti.

Na barborky si vezměte ostrý nůž, do vázy je vkládejte seříznuté dlouhým šikmým řezem. Anebo naříznuté do kříže, do hloubky asi 5 centimetrů, jako když řežete špekáček na opékání.

Kompozici ve váze mohou zelenými lístky na Štědrý den doplnit větvičky břízy

Pokud větvičkám trochu pomůžeme, vykvetou včas, i když je uřízneme pár dnů po svátku Barbory. Namočíme je do vody o něco teplejší, než je teplota v místnosti. To můžeme opakovat několik dnů za sebou. Namáčení větévek je vhodné i v bytech s ústředním topením. Pupeny s poupaty nezaschnou, jak se může někdy v teplých místnostech (nad 22°C) stát. Do Štědrého dne můžeme třeba 4x na noc větvičky položit do nádoby s vodou, která se bude prohřívat na tělesu ústředního topení.“

Říká se, že dívka, které barborka do Vánoc vykvete, se do roka a do dne vdá. Dívky si navíc větvičky popisovaly jmény chlapců, kteří přicházeli v úvahu. Ten, jehož větvička vykvetla ve správný čas, měl být tím pravým.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.