Zmlazování keřů v předjaří: které ano a které rozhodně ne?

„V úvahu přicházejí dvě varianty řezu. Totální zmlazovací řez, říká se mu řez na pařez, a hluboký průklest. Při zmlazování keřů si musíme dát pozor na několik věcí. Jednak si musíme nastudovat, jak tvrdé zmlazení keře, které máme v zahradě, snášejí. A pak si u jednotlivých keřů zjistit, jestli jsou pravokořenné nebo roubované. Abychom řezem neodstranili kulturní část a nezůstala nám jenom podnož. To se může stát například u šeříků nebo u pokryvných růží očkovaných na šípek. Zmlazování takových keřů děláme raději ručně, nůžkami, ruční pilkou. U pravokořenných kultur můžeme klidně použít křovinořez nebo motorovou pilu.

Na zmlazovací řez se připravíme rok předem tak, že alespoň v druhé polovině vegetace a v zimě keře solidně přihnojíme, aby měly k dispozici živiny pro probouzení spících oček na bázi keřů, pro jejich start do růstu.“

Zmlazení

Při radikálním zmlazení řežeme keře buď několik centimetrů nad zemí (ty, co dobře obrážejí), nebo na první rozvětvení (ty, které obrážejí hůře). Blíže u země lze řezat například tavolníky (Spiraea) nebo pustoryl (Philadelphus) či pámelník (Symphoricarpos). Mezi hůře obrážející dřeviny můžeme zařadit například některé zimolezy (Lonicera) nebo kolkvície (Kolkwitzia) a jiné.

Pokud si nejsme jisti, můžeme v tomto období přestárlé keře zmladit postupnou probírkou, kterou rozvrhneme do několika let.

Prosvětlení

Většinu keřů, které nekvetou časně zjara, lze upravit takzvaným prosvětlovacím řezem. Ty, které pokvetou zanedlouho, například zlatici (Forsythia) nebo bíle kvetoucí tavolníky, budeme řezat až po odkvětu, na to pozor!

Které keře kvetou v létě (a můžeme je zmlazovat teď)

Níže uvedené druhy seřízneme v případě, že jsme je neořezali už v předchozím období.

Do skupiny keřů, které kvetou v létě, patří například komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda, S. japonica, S. Douglasii) a pustoryl (Philadelphus).

V období bez mrazů řežeme také zpododěr (Ceanothus), zahradní fuchsie (Fuchsia magellanica Gracilis), kručinku (Genista), ibišek syrský (Hibiscus syriacus), hortenzii latnatou (Hydrangea paniculata), třezalku (Hypericum patulum Hidcote), indigovník barvířský – modřil (Indigofera gerardiana), letní tamaryšek (Tamarix pentandra), klasnatku (Elsholtzia).

Jednou za několik let nebo po vymrznutí hluboce seřízneme vřes (Calluna – vysoké odrůdy), třezalku (Hypericum – zejména nízké odrůdy), levanduli (Lavandula angustifola) a svatolínu (Santolina).

Zvláštní pozornost zasluhuje hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Řežeme ji nejpozději z uvedených keřů, současně s odkrýváním rostlin po zimě. Postup je tento:

Nejprve odstraníme suchá květenství.

Řezem ji prosvětlíme tak, že vyřežeme až u země starší vyholené větvičky a suché konce ostatních výhonů.

Silné mladé výhony s dobrými koncovými pupeny na rostlině ponecháme, protože z nich se vyvinou letošní květy.

Další rady si poslechněte v reportáži.