Pro Simonu a Petra Matouškovy je divadlo koníček, životní vášeň i zábava

Principál mladoboleslavského Divadýlka na dlani, Petr Matoušek, ve své pracovní době naopak pečuje o kulturní život v Bělé pod Bezdězem, kde také se svou rodinou žije. Jako ředitel Kulturních zařízení Bělá pod Bezdězem je pro mnohé umělce i kulturně založené obyvatele známou osobností.

Ačkoliv jeho profese je s kulturou propojena na mnoha úrovních, jeho velkým koníčkem, jak on sám říká doslova „koněm“ je herectví a divadlo. Amatérskému divadlu se věnuje od mládí a divadelní prkna mu byla osudná i v osobním životě. Právě v divadle potkal i svou manželku Simonu. Divadýlko na dlani založili společně před 23 lety. Splnili si tak svůj sen.

Někomu by se mohlo zdát, že založení divadla je nereálný sen… U Matoušků to bylo jinak

Založit divadlo? Někdo by si mohl lámat hlavu kde začít, koho oslovit, a vůbec jak na to. U Matoušků to proběhlo hladce, doslova během pár hodin. Oba totiž už v různých divadelních souborech hráli a z okolí amatérského divadla měli také mnoho svých přátel. Stačilo se jen rozhodnout, oslovit vybrané přátele a za chvíli byl i název souboru a logo.

Na samém počátku bylo pouze sedm členů. Rozšiřování repertoáru ale šlo ruku v ruce i s vyhledáváním nových herců. Matouškovi navíc mysleli i na budoucnost. Brzy po založení otevřeli i dětské divadelní studio. Ti nejtalentovanější u divadla zůstali a jsou dnes řádnými členy souboru.

Inscenace MY, SVOBODNEJ NÁROD aneb Zase ta Zeměplocha. Roman Dušek, Luboš Dvořák, Petr Matoušek, David Bohata, David Horák|foto:Archiv Divadélka na dlani

Divadlo je pro všechny především zábava

Dnes má Divadýlko na dlani v repertoáru komedie, hudební a zábavná pásma, historické skeče, autorská představení připravovaná na míru pro různé příležitosti i originální úpravy již existujících divadelních her. Matouškovi dnes na náročnou organizaci nejsou sami. Přibližně 15 členů je velmi aktivních a pomáhá s nejrůznějšími úkoly i povinnostmi.

Na principála Petra Matouška ale doléhá příprava představení. Z nutnosti nakonec objevil i své další schopnosti. Postupně se začal věnovat i režii, psaní scénářů, dramaturgii a autorským úpravám už existujících her. Některé nápady ale vznikají díky ostatním hercům přímo z tvůrčí atmosféry při zkouškách. Divadlo je totiž pro všechny členy zábava a o legraci tu není nouze.

Ostatně veselo je i u Matoušků. Různé „herecké etudy“ jsou doma na denním pořádku a baví se jimi celá rodina. Obě dcery totiž pravidelně dochází do dětského studia Divadýlka na dlani a k rodičům se přidaly. O smích u Matoušků není nouze a po sezoně, kdy museli na skutečné divadlo na prknech na mnoho měsíců zapomenout, se už všichni těší na své publikum.