Proč opadává fíkus benjamín?

Největší audioportál na českém internetu

Fíkus drobnolistý (Ficus benjamina) | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

V polovině prosince některým z nás opadal fíkus drobnolistý, kterému lidově říkáme benjamín (Ficus benjamina). Je to běžné nebo mu chybí světlo, vláha či živiny? Obrazí zase? Odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

 

 

 

 

 

„Fíkovník drobnolistý dorůstá v přirozených podmínkách (ve své domovině, tedy v tropech) výšky až 30 metrů. Větévky jsou tenké a svěšené. Listy má lesklé, 6 až 13 centimetrů dlouhé, oválného tvaru, na konci zašpičatělé.

U nás fíkovník drobnolistý pěstujeme jako nenáročnou dřevinu (pokud víme, jak na něj) v bytech či kancelářích. Daří se mu na slunném, případně mírně stinném místě bez průvanu. V létě ho zaléváme přiměřeně, v zimě je třeba zálivku silně omezit. Hnojí se běžným hnojivem, v létě je vhodné hnojit při každém druhém zalévání, v zimě při každém třetím.

A že vám fíkus benjamín před Vánocemi opadal? On se vlastně v té době chystá na rašení po Novém roce. Pokud ho nehnojíte, nemá k rašení dostatek živin v půdě, a proto musí ‚sáhnout‘ do těch nejstarších listů alespoň pro pohyblivé prvky. Tedy pro dusík, fosfor, draslík, hořčík, … Poté nejstarší listy ztratí na funkčnosti, zežloutnou a opadají.

Ohledně zalévání je to tak trochu alchymie. Je-li rostlina někde u světla a zdroje tepla ohřívajícího květináč, zalévá se asi 1 x za týden. Pokud je na světle a zároveň v chladu, pak méně často. No, a když je v chladu, někde ve stínu, v šeru, v hloubi místnosti, je zálivka ještě méně častá. Voda by ho totiž mohla předčasně probudit (čili bude mít slabé vytáhlé výhony), nebo by mohla zahnívat, udusit kořeny (pokud je odpar přes listy a z nádoby minimální).

Fíkus patří mezi nejčasněji rašící pokojové dřeviny, přesazovat a tvarovat by se měl v lednu.

 

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.