První návrhy sokolského kroje vytvořil Josef Mánes. Kvůli červené košili se sokolové pěkně rozhádali
Sokolský kroj ještě sokola nedělá. Kdo nemá sokolského ducha, tomu prý ani kroj nepomůže. Sokolové však na tradiční sokolské oblečení nedají dopustit. Dříve se slavnostní oblečení dokonce dědilo z otce na syna.
Ve slavnostních průvodech i na všesokolských sletech bývají k vidění různé varianty sokolského kroje. „Vznikl v roce 1863, kdy zakladatelé Tyrš a Fügner přišli s myšlenkou jednotného stejnokroje pro sokoly,“ říká kurátorka Národního muzea Šárka Rámišová. „Inspirovali se národním krojem – čamarou, protože přeci jenom sokol se vztahoval k národní myšlence a vlastenectví, takže chtěli do svého kroje zakomponovat vlastenecké prvky.“
V současnosti sokolové nosí při slavnostních příležitostech kroje, které mají podobu z 30. let minulého století. Sokolský kroj tvoří jezdecké kalhoty s vysokými holínkami, červená košile se stojáčkem a sako s ozdobným zapínáním. Součástí kroje je také čapka ozdobená sokolím pérem.
Červená barva budila emoce
Červenou košili navrhl Jindřich Fügner, kterého inspiroval italský revolucionář a vlastenec Garibaldi. Červená barva tehdy budila mezi sokoly velké emoce. „Košile se mužům zdála velmi zženštilá a mnozí kvůli červené košili chtěli odejít ze sokola anebo ji nechtěli oblékat na veřejná vystoupení,“ říká Šárka Rámišová. „Naopak mnoho mladých to přivítalo a kvůli červené košili začali do sokola vstupovat.“
Sokolské kroje jsou ušité z tuhého lodenu a připomínají vojenskou uniformu. Za dob Tyrše a Fügnera byly kalhoty ušité z tenké látky. „Kalhoty se nosily zasunuté v měkkých holínkách. Nebyly to holínky jezdecké. A cvičilo se v kalhotách a v červené košili. Látka byla tenká, takže nebyl problém, že by se člověk zpotil,“ popisuje sokolský vzdělavatel Vladimír Richter.
Na XVII. Všesokolském sletu letos v červenci bude k vidění zcela nový společenský oděv, který navrhla Štěpánka Pivcová. Většina sokolů ale zůstává věrná historickým krojům. V sokolských rodinách se kroj dědí z generace na generaci. Podle Vladimíra Richtera to je dnes trochu problém. Současná generace sportovců je totiž výrazně větší než generace jejich rodičů a prarodičů. Historické kroje jsou jim malé, a tak si kroje nechávají šít na míru.
Související
-
Všesokolský slet v roce 1948 zahajoval fanfárou Vratislav Richter. Jeho bratr teď trubače obnovil
Všesokolské slety slavnostně zahajovali trubači. Už v roce 1948 Vratislav Richter začínal slet slavnostní fanfárou. Letos by mohli slet znovu zahajovat čtyři trubači.
-
Na Všesokolský slet se chystá celá rodina Gondíků. Adéla s dcerou Nelou pilují poslední detaily
Středočeští sokolové pilně nacvičují na XVII. Všesokolský slet. V Sokolovně v Pyšelích se na slavnostní vystoupení v pražském Edenu chystá i herečka Adéla Gondíková.
-
Na XVII. všesokolský slet se chystají i devadesátileté sokolky. Některé nacvičují už posedmé
Na letoší všesokolský slet v pražském Edenu se těší i 96letá Květa Prücknerová, která na sletu poprvé cvičila v roce 1938.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
