-
Vepřové výpečky s kedlubnovým zelím dělané s láskou snědl Jakub Smolík
Na další českou klasiku jsme vyrazili s Pochoutkami na talíři do restaurace Reliéf v Praze u Karlova mostu. Šéfkuchař Matyáš Rejzek pekl vepřové výpečky z krkovice.
-
Bažanta na víně připravil s láskou podle receptu své babičky Josef Bartušek v Bítovčicích
Pan Bartušek říká, že do jídla se musí vložit láska. On i jeho žena si svá jídla i rádi fotí a rádi sledovali při práci i našeho fotografa.
-
Jak se sklízí mrkev jsme se zajeli podívat do Piletic na Královéhradecku
Zemědělci u Hradce Králové mají v těchto dnech napilno. Sklízejí pozdní odrůdy mrkve a připravují její zásoby na zimu.
-
Jak poznat dobrou roštěnou. Radí řezník František Kšána
Roštěná je z hovězího hřbetu a hodí se především na minutkové úpravy. Vzhledem k tomu, že je mírně prorostlé, má výraznější chuť než biftek ze svíčkové.
-
Dokonalými grilovanými hříbky se žloutkem jsme oslavili 100 let republiky s Petrou Špalkovou
I v Pochoutkách na talíři se slavilo 100 let od založení Československa. K výročí si Naďa Konvalinková a Patrik Rozehnal vybrali restauraci Grand Cru s Janem Punčochářem.
-
Prvorepublikové pokrmy překvapí i potěší
Bílá barva, oblé rohy a mnoho drobných detailů. Tak vypadaly městské kuchyně v období první republiky.
-
Jak se vařilo pro prezidenta Masaryka a kdo ho pozoroval při jídle?
Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebyl v jídle vybíravý. Říkával: „Žaludek si potřebuje odpočinout, jako každý pracující úd, a toho se mu dostane vyhladověním.
-
Kynuté buchty s povidly a tvarohem slupla na posezení po 30 letech i herečka Jana Boušková
V Pochoutkách na talíři jsme si vyzkoušeli, jak dobře peče šéfkuchař slavného hostince Na Slamníku v Praze 6 Dan Krátký.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 136
- 137
- 138
- 139
- 140
- 141
- 142
- 143
- 144
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.