Chcete si vypěstovat papriky, rajčata nebo květák ze semínek? Bude to trvat, ale trpělivost přináší… zeleninu
Kdy začít s předpěstováním sadby zeleniny, do jakého materiálu semínka vysévat a kdy semenáčky přepichovat poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Pro předpěstování sadby (v době do poloviny či konce května) platí pravidlo, kdy s výsevem semen začít:
- u lilku 4 měsíce, tedy 16 týdnů před výsadbou – sázíme, když mají založené první květy
- u rajčat tři měsíce před výsadbou (12 týdnů)
- u paprik tři a půl měsíce před výsadbou (14 týdnů)
- u salátů, kedluben, květáku, okurek přibližně 6 týdnů před výsadbou
- u melounů, dýní, cuket a okurek, které sázíme po 15. dubnu, 3 týdny před výsadbou
Pokud budeme sazenice dávat do zimní zahrady, vytápěného skleníku nebo do pařeniště, můžeme s výsevem salátů, kedluben, květáků začít klidně v polovině nebo na konci ledna.
Semínka položíme navrch perlitu nebo těsně pod povrch, perlit dobře drží vodu, je kyprý. Když semínka vyklíčí, lehce semenáčky z perlitu vytřepeme. Výsevní nádobu (třeba plastovou misku od masa) umístíme na teplé místo. Papriky nejlépe klíčí při teplotách nad 22 °C.
Nesmíme být nedočkaví, proces klíčení trvá minimálně 8 dnů (pokud osivo namočíme před výsevem na 1 den do teplé vody), obyčejně však 2 až 3 týdny.
Kdy přesazujeme semenáčky?
Jakmile začne růst kořínek a objeví se děložní lístky, klíčící rostlinky přepichujeme do misek se substrátem, 2 až 3 centimetry od sebe. Jak narůstají, začnou se dotýkat listy, přesazujeme znovu. A pak opět.
Při posledním přesazování můžeme odrůdy paprik, které nerostou nijak bujně, vysadit po dvou rostlinách. Lze je též vysadit hlouběji, pokud jsou kvůli nedostatku světla příliš vytáhlé. V době výsadby obyčejně mívají sazenice květy, někdy i malé plůdky.
Pokud si nevzpomeneme včas, velmi rané odrůdy, určené k rychlení, můžeme vysít ještě i počátkem března. Ony to doženou a přinesou slušnou úrodu.“
Kolik nádob vystřídají sazenice zeleniny, než je po ledových mužích vysadíme ven? Poslechněte si v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
